Po zkušenosti s červnovým rozhodnutím Britů vyvstaly obavy, že podobná referenda se budou v brzké době objevovat i v jiných zemí Unie. Je sice pravda, že euroskeptické nálady sílí, nicméně vystupování dalších zemí z EU je nepravděpodobné. Předvolební debaty se tak v příštím roce budou točit spíše kolem migrace či eurozóny.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
Minulý týden se nesl v duchu bezpečnostních otázek. Debatovalo se o válečných konfliktech ve východní Evropě, hodnotil se pokrok v migrační a relokační politice. Členské státy odsouhlasily přijetí mechanismu, díky němuž mohou snáze přerušit bezvízový režim, který pravděpodobně začne brzy platit pro Ukrajince a Gruzíny. O dalších tématech se dozvíte v našem přehledu.
Německé zpravodajské služby varují před sílícími kybernetickými útoky a dezinformační kampaní ze strany ruské vlády. Ohroženy jsou podle jejich předpokladů především nadcházející parlamentní volby, do kterých bude chtít Rusko skrze tyto aktivity zasáhnout. Své obavy v tomto ohledu vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
„Kdybych mohl vyslovit osobní přání, chtěl bych, aby jednou Česko bylo v rámci EU takovou zemí, jako je Dánsko,“ říká novinář Ondřej Houska, který donedávna působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu. Proč zrovna Dánsko? A co by potřebovala česká debata o EU?
Podle předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera bychom všichni měli opustit myšlenku, že se Evropská unie stane jedním superstátem. Místo toho je na pořadu dne posilování vlastní obrany a boj proti ruské propagandě. Pokud jde o dohodu TTIP, její úspěšné vyjednání je podle něj nepravděpodobné.
Minulý týden se činili europoslanci, kteří se zabývali obranou, propagandou nebo vztahy s Tureckem. Konal se také summit EU-Ukrajina. Unie Ukrajincům slíbila do konce roku zrušení víz. Co dalšího se dělo minulý týden?
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Dohoda mezi EU a Tureckem o řešení migrační krize z března 2016 znovu rozdmýchala debaty o členství země v evropské osmadvacítce. Přístupové rozhovory mezi oběma stranami byly zahájeny v říjnu roku 2005. Jejich průběh však brzdí řada překážek. Patří mezi ně stav demokracie v Turecku, zacházení s kurdskou menšinou nebo otázka Kypru.
