Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Získávat z lahvičky šest místo pěti dávek vakcíny společností Pfizer/BioNTech proti covid-19 se zdálo jako skvělá příležitost, jak rychleji naočkovat větší část populace. Nyní ale výrobce dodávky omezuje a argumentuje i tím, že smlouvy hovoří o dávkách, nikoli vakcínách.
Český premiér Babiš by mohl mít prospěch z novely, podle které by velké české prodejny potravin musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. Píše to dnes přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Čtveřice premiérů chtěla ústy Evropské rady zatlačit na rychlejší schválení vakcíny proti covid-19 od společnosti AstraZeneca. V závěrech zasedání se však jejich apel na Evropskou lékovou agenturu (EMA) nepromítl.
Německo možná bude muset uzavřít hranice se svými sousedy, pokud nebudou snižovat rychlost šíření koronaviru. Varoval před tím dnes v rozhovoru s televizí ARD šéf spolkového kancléřství Helge Braun.
Rakousko, Řecko a Dánsko budou společně tlačit na urychlené schválení vakcíny proti covidu-19 od britské firmy AstraZeneca Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Řekl to dnes rakouský kancléř Sebastian Kurz, uvedla agentura Reuters.
Český ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček patří mezi ty evropské politiky, kteří jasně odsoudili včerejší zatčení ruského oponenta režimu Alexeje Navalného. Petříček uvedl, že bude chtít věc projednat na nejbližším jednání Rady ministrů zahraničí EU.
Ministerstvo zemědělství o potížích s čerpáním dotací pro malé podniky velkými společnostmi ví, před dvěma roky v několika případech rozhodlo o odnětí podpory.
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení národních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.
Na Evropskou komisi se snáší kritika, že nedokáže dostatečně rychle zajistit žádoucí počet vakcín pro evropské země. Kritická slova zaznívají také od českého premiéra Andreje Babiše. Pro Česko je přitom objednávání a nakupování skrze EU výhodné.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Premiér Andrej Babiš požádal předsedkyni Evropské komise, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky co nejdříve schválila možnost očkovat z jedné ampule vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech šest dávek namísto nynějších pěti.
Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Senát by měl podle své komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků vyzvat ministerstva, aby po společnostech v holdingu Agrofert požadovala neoprávněně vyplacené dotace. Nemusel by je tak Evropské unii vracet stát z peněz daňových poplatníků.
Přístup Česka k Rusku a Číně je jiný než ten polský. Premiér Babiš je byznysmen, k přírodním zdrojům přistupuje transakčně a ekonomické zájmy staví na první místo i ve vztazích s Ruskem, říká v rozhovoru pro EURACTIV.pl Łukasz Ogrodnik.
S rokem 2021 odstartuje nové programovací období. ČR nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu infrastrukturních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
