Pořádat akce českého předsednictví Evropské unii v Praze je efektivnější a úspornější, řekl po dnešním jednání kabinetu premiér Andrej Babiš k možnému úmyslu budoucí vlády přesunout některé akce do regionů.
Jak v průběhu pandemie obstála ČR jako právní stát? Jen od letošního dubna bylo za nezákonné prohlášeno 39 opatření. Kterých chyb se stát dopustil a jak se jich do budoucna vyvarovat?
Z nového evropského fondu doputuje na odolnost a modernizaci českého zdravotnictví nebo zdravotní výzkum až 20 miliard korun. Nebude to ale zadarmo, podmínkou jsou reformy.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
Co vše stojí za nárůstem cen energií? Jak se s ním Evropská unie hodlá vypořádat? A jak situace v energetice zapadá do zelené politiky Unie? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka se šéfredaktorkou EURACTIV.cz Anetou Zachovou.
Evropská rada nedospěla k žádnému řešení rostoucích cen energií, sdělil dnes ve vyjádření pro ČTK předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala. O úspěchu, o kterém dnes ráno hovořil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něj nemůže být řeč.
Polsko zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér se však k ostatním nepřipojil.
Prezidenty a premiéry zemí Evropské unie čeká dnes v Bruselu debata o tom, jak se efektivně a podle společných pravidel vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Na summitu se budou věnovat i covidové pandemii či obchodní politice.
Země Evropské unie mohou dočasně zmírnit dopady rychlého růstu cen energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejvíce zasažené obyvatele. Vlády mohou pomoci také firmám, nesmějí ale porušit unijní pravidla o státní podpoře.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropská komise (EK) odmítá část požadavků, které mají podle některých členských zemí Evropské unie včetně České republiky pomoci zastavit rychlý růst cen energií.
Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu.
Pět zemí EU včetně ČR se obrátilo na ostatní státy a Komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu či reformě trhu s elektřinou.
Na nové směrnice a nařízení, s nimiž přichází zatím ve formě návrhů Evropská komise, je možné nahlížet jako na určitou formu revoluce. Co se stane, budou‐li muset být všechna nová auta od roku 2035 bezemisní? A je to vůbec možné?
Předvolební kampaň jde do finále. Nejviditelnější jsou v ní sice tuzemští politici, ale je možné najít i stopu z Bruselu. Někteří europoslanci totiž před volbami přiložili ruku k dílu.
Poslanci Evropského parlamentu dnes tvrdě kritizují počínání českého premiéra Andreje Babiše, který si podle mezinárodního týmu investigativních novinářů přes své offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře.
Systém kontroly střetu zájmů v Česku zaznamenal podstatná zlepšení, zatím však není zcela zaručeno, že bude bezproblémový. Při slyšení v Evropském parlamentu to dnes uvedl šéf generálního ředitelství Evropské komise pro regionální politiku Marc Lemaitre.
