Státy EU hledají odpověď na to, jak co nejlépe zvládnout současnou krizi okolo koronaviru. Evropská komise nedisponuje dostatečnými pravomocemi, aby na sebe mohla převzít kompletní zodpovědnost. Svoji podpůrnou roli však podle odborníka zvládá dobře.
Evropský parlament kvůli obav z šíření koronaviru zkrátil své plenární zasedání na pouhý jeden den, zrušil veškerá hlasování a většinu naplánovaných rozprav. Některá témata – podle vedení parlamentu ta s největší prioritou – však v programu zůstala. A koronavirus mezi nimi nechybí.
Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.
Audity Evropské komise zabývající se možnými střety zájmů při čerpání prostředků EU musí být rychlejší, aby trest mohl přijít dostatečně brzy. Uvedla to předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) Monika Hohlmeierová.
Vyjednavači Evropského parlamentu (EP) se v pondělí dohodli s Radou Evropské unie na návrhu pravidel pro definici „udržitelných“ investic souvisejících s dlouhodobými klimatickými cíli Unie. V noci na dnešek to na twitteru oznámili členové vyjednávacího týmu EP.
Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.
Jaké výzvy a příležitosti vyplývají z nového složení Evropské komise a Evropského parlamentu? Odpovídají hosté debaty, kterou 23. září 2019 uspořádal Spolek pro evropskou politiku společně s nadacemi Konrad-Adenauer-Stiftung a Hanns-Seidel-Stiftung.
Když se rozhodnu něco stavět, nejdřív si na to zajistím finanční prostředky, říká ke klimatické politice nové EK Alexandr Vondra. Europoslanci podle něj hrají v zahraniční politice svou roli, protože si mohou dovolit to, co národní vlády ne.
Už příští týden začne „grilování“ nastávajících eurokomisařů před Evropským parlamentem. Kdo nakonec projde sítem? Jak bude fungovat nová struktura Evropské komise a co mohou priority nové předsedkyně znamenat pro Česko?
Evropský parlament dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku projednával rychle se blížící termín vystoupení Spojeného království z EU. Europoslanci po diskusi přijali rezoluci, která umožňuje další odložení brexitu a trvá na zachování otevřených hranic mezi Irskem a Severním Irskem.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prázdninovém červenci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
