Nová evropská legislativa má skoncovat mimo jiné s jednorázovými obaly na potraviny. Experti i politici však upozorňují, že jakékoliv rozhodnutí musí mít Evropa dobře spočítané.
Podle zdrojů z unijních institucí je Evropská komise připravena uvolnit Maďarsku peníze z fondu obnovy na základě podmínek, podobně jako to udělala v případě Polska. Informovala o tom agentura Reuters. Maďarsko ale stále čelí dalším řízením.
Poslechněte si druhý díl minisérie podcastu Evropa zblízka věnované českému předsednictví. Tentokrát se za českými předsednictvími ohlédne europoslanec Alexandr Vondra (ODS). V čem si jsou česká předsednictví podobná? A na co by si měla dát vláda pozor při tom současném?
Rasistické výroky maďarského premiéra Viktora Orbána v prohlášení ostře zkritizovalo vedení Evropského parlamentu, ovšem kromě Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Stanovisko totiž mimo jiné vyzývá k pokroku v řízeních s Maďarskem kvůli právnímu státu.
Zařazení jaderné energie a zemního plynu mezi zelené investice v rámci tzv. evropské taxonomie ustálo hlasování v Evropském parlamentu. Delegovanému aktu z pera Komise ale nejsou nakloněny některé členské státy. Chystají se ho napadnout u soudu.
Evropský parlament dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Jednou z hlavních piorit českého předsednictví má být odolnost demokratických institucí. Podle premiéra Petra Fialy však kvůli válce na Ukrajině není vhodná doba na řešení právního státu. Co tedy od českého angažmá v Radě EU v tomto ohledu čekat?
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích nebo zjednodušeně uhlíkové clo. To je speciální poplatek za emise pro firmy ze třetích zemí dodávající své zboží na evropský trh. Jeho dopadům se nevyhnou ani tuzemští producenti.
Evropskému průmyslu se kvůli emisním povolenkám prodraží každá vypuštěná tuna emisí uhlíku, je tak tlačen k tomu, aby emise snižoval. Otázkou však je, jak mohou podniky obstát v globální konkurenci, která na uhlíkovou stopu mnohdy nehledí. Řešením by mohlo být uhlíkového clo.
Minulá migrační krize rozlomila EU na dva tábory. Zatímco jedni žádali o přerozdělení uprchlíků, druzí se mu bránili. Do EU přitom tehdy přišly „jen“ dva miliony lidí. Tedy skoro stejný počet, který přišel do Evropy za necelé dva týdny války na Ukrajině.
Co napadlo české europoslance, když se dozvěděli, že Rusko vtrhlo na Ukrajinu? Poslechněte si mimořádnou epizodu natáčenou na plenárním zasedání ve Štrasburku 7. – 9. března. Například o tom, zda by šli v sankcích dál či jak dopadne válka na Green Deal.
Evropská komise navrhla směrnici o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, kterému se zjednodušeně přezdívá uhlíkové clo. Záměrem je zpoplatnit dovozy produktů s vysokou uhlíkovou stopou a ochránit tak evropské producenty před nekalou soutěží. Co přinese clo ČR?
Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?
Evropské silnice by kolem roku 2030 měly brázdit miliony elektromobilů. Ty se však neobejdou bez baterií. Evropská unie chce proto rozvoj bateriového sektoru podpořit, a to jak legislativně, tak i finančně.
Evropská unie si chce pohlídat ekologickou výrobu, používání i recyklaci či druhotné využití baterií určených pro elektrická vozidla. Má mimo jiné v plánu jim přidělit QR kódy s nezbytnými informacemi a zavést pro ně povinný obsah recyklátu.
Za posledních třicet let přišla planeta o 420 milionů hektarů lesů, což je rozloha větší než území Evropské unie. Zhruba 90 procent stromů šlo k zemi kvůli rozšiřování zemědělské půdy. Na místě pralesů jsou nyní sójové, palmové či kávové plantáže. EU chce masivnímu kácení bránit.
Evropská unie se rozhoduje o tom, jakou roli chce do budoucna hrát na světové bezpečnostní scéně. Hrozby i rivalové se neustále vyvíjejí a dosavadní nástroje evropského bloku začínají zaostávat. Na stole proto leží tzv. Strategický kompas.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
