Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
Zástupci unijních zemí se dnes shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. Dnes také převzala v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice. EU by podle ní měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku.
Evropská unie rozšíří sankce proti režimu autoritářského běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Postihy by nově měly vedle běloruských činitelů zahrnovat i instituce a firmy podporující Lukašenka v potlačování opozičních protestů. Po dnešní videokonferenci ministrů zahraničí členských zemí to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách.
Státy EU se shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských občanů v souvislosti s otravou opozičního předáka Alexeje Navalného. Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku dnes jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem po více než osmihodinovém jednání shodli na přijetí sankcí proti představitelům běloruského režimu a na společném postupu vůči Turecku.
Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu.
Evropský parlament dnes v rezoluci vyzval státy EU k přijetí sankcí proti činitelům běloruského režimu, a to včetně prezidenta Lukašenka. Europoslanci zároveň chtějí, aby Unie postihla viníky útoku na ruského opozičního lídra Navalného.
Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) bude v pátek na žádost Evropské unie mimořádně debatovat o situaci v Bělorusku.
Slovenský premiér Igor Matovič a předseda maďarské vlády Viktor Orbán také nepovažovali za dobrý nápad oficiální schůzku s běloruskou opozicí na summitu předsedů vlád zemí Visegrádské čtyřky. Novinářům to před odletem do polského Lublinu řekl premiér Andrej Babiš.
Ruská federace se v posledních týdnech stává čím dál ostřejším trnem v očích EU i jejích zemí. Sami Němci začínají kvůli otravě Navalného zvažovat svůj klíčový projekt plynovodu Nord Stream 2, i když ho dosud označovali za čistě komerční.
Diplomacie Evropské unie navrhla seznam čtyř desítek lidí spojených s režimem běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, na něž chce evropský blok kvůli nedávným prezidentským volbám a následnému potlačování opozičních protestů uvalit sankce. ČTK to dnes sdělily dva diplomatické zdroje.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česká europoslankyně Michaela Šojdrová navrhla vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou na Sacharovovu cenu. O návrhu bude nyní debatovat frakce Evropské lidové strany (EPP), jejíž je poslankyně členkou, řekl ČTK asistent Šojdrové Lukáš Pachta.
Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se na dvoudenním neformálním zasedání v Berlíně shodli na podobě sankčního seznamu, kterým potrestají osoby odpovědné za volební podvody a následné represe v Bělorusku. Novinářům to dnes po skončení jednání řekl šéf české diplomacie Tomáš Petříček, který uvedl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko prozatím na seznamu není.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie na dnešním neformálním zasedání v Berlíně diskutují, zda zařadit běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na sankční seznam. Jasněji by mohlo být ještě dnes, nebo zítra.
Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala Evropskou unii, aby neuznala výsledek prezidentských voleb z 9. srpna, který odpůrci režimu považují za zfalšovaný. Oznámily to dnes tiskové agentury.
