Do konce roku 2018 má být v Evropě dokončen jednotný digitální trh. Největší výzvou pro členské země EU však zůstává zajištění kybernetické bezpečnosti, ve které může jít Česko ostatním příkladem.
Za dva týdny budou mít členské země k dispozici návrh, jak zlepšit jejich vzájemnou komunikaci v rámci EU. Podle Bohuslava Sobotky by se mohlo jednat například o méně formální setkání státních tajemníků pro evropské záležitosti.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
V rakouském Salcburku se ve středu konala tzv. slavkovská schůzka, tedy summit představitelů České republiky, Slovenska a Rakouska. Pozvání však přijal i francouzský prezident Macron. Předseda vlády Bohuslav Sobotka během jednání s ním prosazoval zejména potřebu posílení obranné a bezpečnostní spolupráce a sociální a mzdové konvergence. Důležité je podle něj i to, aby přijetí společné měny nebylo podmínkou spolupráce v EU.
Libyjská vláda se odhodlala k radikálnímu kroku. Ze svých teritoriálních vod vykázala plavidla nevládních organizací, které zde pomáhaly zachraňovat migranty plavící se na přeplněných a nestabilních člunech přes Středozemní moře do Itálie. V poslední době se objevovaly zprávy, že organizace svým jednáním podporují převaděče, a posilují tak migraci. Italská i česká vláda rozhodnutí Libye vítají.
EU se bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a vyrovnávat se s migračními tlaky. Zároveň by chtěla být i nadále jedním z nejvýznamnějších poskytovatelů humanitární a rozvojové pomoci a stát v čele boje proti změně klimatu. To vše se promítne i do příštího víceletého rozpočtu EU, který bude navíc ovlivněn odchodem Spojeného království. Náš factsheet ukazuje, jak evropský rozpočet funguje v současnosti a jak by se mohl proměnit.
Digitální agenda se s nástupem komise Jeana-Clauda Junckera dostala mezi prioritní politiky Evropské unie. Řada návrhů zabývajících…
Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
Česko bohatne, a bude tak mít v příštím rozpočtovém období méně peněz z evropských fondů. Přijít by ale mohly ještě výraznější změny, jako vznik samostatného rozpočtu eurozóny, které by byly pro Česko nevýhodné.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Region západního Balkánu je pro EU strategicky důležitý především z bezpečnostního hlediska. V 90. letech zde proběhlo několik ozbrojených konfliktů těsně za hranicemi EU. Cílem EU tedy je zabránit tomu, aby se tato situace někdy opakovala. V červenci 2013 vstoupilo do EU Chorvatsko. Kandidátský status má Srbsko, Černá hora, Makedonie a Albánie.
