Ukrajina má naději na „podmíněný status“ kandidátské země EU
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) cítí poměrně širokou podporu Ukrajiny ve snaze získat status kandidáta členství v Evropské unii.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) cítí poměrně širokou podporu Ukrajiny ve snaze získat status kandidáta členství v Evropské unii.
Nový legislativní balíček Fit for 55 je dalším pokračováním trendu započatého již v roce 2018, kdy se EU a její členské státy, včetně Visegrádu, zavázaly k uhlíkové neutralitě a dalším klimatickým cílům. Jakým příležitostem a výzvám bude nyní čelit středoevropský region?
Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody?
Diskuse o dalším směřování Unie už klepe na dveře. Jak bude očekávaná Konference o budoucnosti Evropy probíhat?
Německo přebírá předsednictví Rady EU v komplikované situaci. Musí Unii pomoct dostat se z koronavirové krize a zprostředkovat kompromis v otázce obnovy ekonomik. Evropské státy včetně Česka a Slovenska na něj navíc vzhledem k jeho síle hodně spoléhají.
Německé předsednictví EU má na stole hodně. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztah s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.
Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí peníze z rozpočtu Evropské unie. Ať už jde o nové silnice, nádraží, školy nebo rekonstruovaná náměstí, většinu z nich zdobí destička informující o tom, že projekt obdržel finanční podporu z evropských fondů.
Čím dál více indicií nasvědčuje tomu, že Evropská unie po mnohaletých odkladech letos na jaře konečně spustí přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Konkrétně druhá země „klepe na unijní dveře“ už skutečně dlouho.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes rekapitulovala prvních sto dní v úřadu, pro které měla celou řadu plánů. Ačkoliv Komise dala na stůl několik rozsáhlých politik, zdaleka všechno nestihla. Důvodem mohou být přehnané ambice i současné krize.
Česká republika spuštění unijní Konference o budoucnosti Evropy vítá, mezi členskými státy však v současnosti nevidí ochotu k příliš velkému „institucionálnímu třesku“, píše v komentáři pro EURACTIV.cz náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař.
Nová Evropská komise na příští rok přislíbila začátek dvouleté Konference o budoucnosti Evropy, která má být širokou platformou pro dohodu nad budoucím fungováním Unie. Podle Česka je potřeba vyhnout se přehnaným očekáváním.
Pátá největší světová ekonomika a druhá největší evropská ekonomika odchází z Unie. Jaký ekonomický dopad bude mít brexit?
Společná obrana a bezpečnost se stává jednou z hlavních priorit evropské integrace. Její kořeny však sahají až ke konci druhé světové války. Od té doby však společná spolupráce v této oblasti spíše zaostávala. Situace se ale začala v posledních letech měnit, a to zejména kvůli ruské hrozbě a migrační krizi. Otázkou zůstává, zdali současné ambiciózní návrhy a iniciativy budou v nejbližší době skutečně realizovány a jestli se z Evropské unie stane silný hráč i v oblasti obrany a bezpečnosti.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se ve „volebním“ květnu z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Žalobou vůči Česku, Polsku a Maďarsku se dnes začal zabývat unijní soud. Před soudem zaznějí pouze stanoviska jednotlivých stran. Rozhodnutí by mělo být známo až na konci roku. Podle Prahy je smysl celého řízení pouze formalistický.
Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?
Přestože se Česko zatím neocitlo pod drobnohledem evropských institucí stejně jako Maďarsku a Polsko, v posledních letech čelí liberální demokracie v tuzemsku jistému tlaku. Odborníci poukazují například na proměny mediální scény.
Přestože země V4 letos slaví 30 let od pádu komunismu, Maďarsko a Polsko čelí řízení EU pro ohrožení vlády práva. Úroveň demokracie se u těchto dříve pilných studentů demokratické transformace významně zhoršila. Česko a Slovensko možná podobný vývoj čeká.