Zatímco u českých zákonů jsou podnikatelské svazy povinným připomínkovým místem, u vyjednávání evropské legislativy nemají u českých úřadů prostor vyjádřit své připomínky a názory.
Známé jméno české podnikatelské lobby v Bruselu se dostává do nové role. Alenu Mastantuono si do svého vedení zvolil Evropský hospodářský a sociální výbor, který radí Komisi, europoslancům i členským státům EU.
Nová evropská strategie konkurenceschopnosti si neklade zrovna malé cíle – chce udělat z EU ekonomického giganta, zachovat nastavený sociální model a u toho udržet kurz zelené a digitální transformace.
Bez snížení byrokracie to nepůjde. Volá po tom byznys, europoslanci, EU to ale doporučili i odborníci jako Enrico Letta nebo Mario Draghi. Jak s evropskou byrokracií zatočit a jak to vidí byznys? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Alena Mastantuono.
Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu, píše v komentáři pro síť EURACTIV Alena Mastantuono.
Jaderná energetika a zemní plyn měly být v EU považovány za přechodně udržitelné zdroje energie, což by usnadnilo jejich financování. Počítal s tím delegovaný akt Evropské komise v rámci tzv. taxonomie. Ten ale narazil na odpor poslanců Evropského parlamentu.
Ruská invaze na Ukrajinu již vyvolala změny v evropské energetické politice. To je třeba zohlednit v revidované Zelené dohodě, píše Alena Mastantuono.
Velké firmy působící v Evropské unii se podle dnešního návrhu směrnice z pera Evropské komise mají vyhýbat tomu, aby dovážely zboží vyráběné za pomoci zneužívání pracovních sil či dětské práce.
Mezi úředníky v Bruselu pracují zejména národnosti ze „starých“ členských států EU, systém zvýhodňuje především země jižní Evropy. Naopak Češi nebo Bulhaři nemají dostatečnou reprezentaci, což je problém při prosazování zájmů.
Taxonomie. Ne příliš sympatické slovo, za kterým se schovává klasifikace ekonomických aktivit podle toho, jak prospívají životnímu prostředí. Co vlastně obsahuje a jaký další vývoj lze očekávat?
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropský průmysl čeká vzhledem ke klimatickým ambicím EU zelená a digitální revoluce. Vůle k transformaci ze strany podniků je, musíme být však realističtí a přizpůsobit ambiciózní plány aktuální koronavirové situaci, říká Alena Mastantuono.
Evropští podnikatelé se vzpamatovávají z pandemie covid-19. Jak je Evropská unie podpořila? Reakci EU zhodnotili poslanci Evropského parlamentu, kteří diskutovali o stavu malých a středních podniků v EU.
Když Evropská komise loni v březnu představovala průmyslovou strategii, zřejmě málokdo tušil, že celý kontinent na více než rok ochromí pandemie koronaviru. Komise proto strategii aktualizovala a pandemickou situaci v ní zohlednila. Co přináší dokument nového?
Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.
Tzv. žlutá karta, již novým a přísnějším pravidlům z dílny Evropské komisi vystavily národní parlamenty (včetně českého), bude předmětem jednání evropských komisařů a komisařek příští týden. Komise je povinna se postojem parlamentů zabývat a musí se rozhodnout, co s návrhem udělá. Ve hře je i jeho stažení.
Evropská komise zveřejnila nový návrh směrnice o vysílání pracovníků v EU, který vyvolal v České republice silnou kritiku, pod tlakem některých členských zemí. „Přestože je iniciátorkou legislativy, řada impulsů vychází od členských států. Komise si obvykle před přijetím návrhu členské státy testuje a v tomto případě si musí být jistá, že pro návrh bude dostatečná podpora v Radě,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv ředitelka CEBRE – České podnikatelské reprezentace při EU Alena Mastantuono.
Třetina národních parlamentů v EU vystavila v polovině května návrhu směrnice o vysílání pracovníků v EU tzv. žlutou kartu. Evropská komise, která se musí ke stanovisku legislativců vyjádřit, to má v plánu udělat ještě před tím, než se instituce EU uzavřou kvůli letním prázdninám. Podle evropské komisařky pro zaměstnanost a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenové je vůle to stihnout ještě v první polovině července.
