Jde nám o to, aby adaptační opatření nevytvářela další emise. Vždy proto hledáme řešení v souladu s přírodou, říká o projektech dolnorakouské agentury Tino Blondiau, tamní odborník na oblast klimatu. Češi jsou podle něj úspěšní například v obnově říčních koryt.
Města jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V komentáři odpovídá Katarína Svitková.
Bez klimatických a adaptačních opatření se počet úmrtí souvisejících s vlnami veder v Evropě výrazně zvýší. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Česko se již nyní potýká s klimatickou změnou. K jejím projevům patří pravidelné povodně i chřadnoucí lesy. Jak se na ni Česko připravuje? A jak mu s tím pomohou evropské peníze?
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
Jaké povědomí mají Češi o změně klimatu a jaké dopady změny klimatu očekávají? Jaká opatření upřednostňují zavést a jsou ochotni přijmout zvýšení cen zboží v důsledku zavedení opatření na zmírnění a přizpůsobení se změně klimatu? Jaké rozdělení nákladů na ochranu klimatu jim připadá spravedlivé?
I Česko se bude muset kvůli globálnímu oteplování připravit na více horkých dnů. Přežít je pomohou kvalitnější budovy. Stát na ně poskytuje dotace, pomoci ale může i legislativními změnami.
„Pomohlo by, kdybychom se vrátili ke způsobům, pomocí kterých lidé stavěli budovy před tím, než byla vynalezena mechanická klimatizace,“ říká Kurt Emil Eriksen ze společnosti Velux. Evropská legislativa by se podle něj neměla soustředit jen na to, jestli budovy spoří energii, ale klást důraz na vnitřní prostředí příjemné pro lidi, kteří v nich žijí nebo pracují.
