Spotřeba a plýtvání potravinami jako sociální problém

Považuje česká společnost plýtvání potravinami za problém? Jaké důvody nejčastěji vedou k tomu, že jídlo vyhazujeme? Co nás naopak motivuje k tomu, abychom potravinami neplýtvali? A jak plánování nákupů ovlivňuje vyhazování potravin? V červnovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR zkoumalo postoje a deklarované chování české veřejnosti s ohledem na základní rozměry problematiky plýtvání potravinami: (1.) Naléhavost problému a důvody, které jednotlivce motivují k omezení plýtvání potravinami. (2.) Odhadované množství vyhozených potravin v domácnosti a důvody, které k plýtvání potravinami vedou. (3.) Organizace nákupů a její vliv na plýtvání. Tato zjištění pak zasazujeme do kontextu mezinárodního srovnání, zejména s Británií a USA.Hlavní zjištění:

• Za naléhavý společenský problém považuje plýtvání potravinami třetina (34 %) české populace.
• Klíčovými argumenty proti vyhazování potravin jsou především ty, které přináší úsporu přímo nám osobně, ať již finanční, který za velmi důležitý nebo důležitý považuje 77 % lidí, nebo čas ušetřený nakupováním a přípravou jídla, které se stejně nakonec vyhodí (59 %).
• Mezi nejčastější důvody nespotřebování potravin mezi těmi, které nějaké potraviny vyhazují, patří vnímaná kvalita potravin: že se zkazí, projde datum spotřeby nebo nevypadají příliš pěkně.
• Do nákupu potravin je v českých domácnostech zapojeno zpravidla více členů domácnosti. Jen 7 % Češek a Čechů deklaruje, že nakupovat nechodí vůbec.
• Činnosti spojené s nakupováním, tedy jeho plánování a dodržování plánu přímo při nákupu, se různí a nelze identifikovat převažující model. Běžné je sledování data spotřeby (78 % alespoň občas) a kontrola stavu lednice (72 % alespoň občas) a plánování toho, co uvaří, ještě před nákupem (68 %).

Celý text naleznete na stránkách Centra pro výzkum veřejného mínění pod tímto odkazem.