Ostrov Kypr se stal evropským centrem izraelských společností v sektoru kyberbezpečnosti, a to včetně těch distribuujících špionážní softwary, které jsou v rozporu s unijní legislativou. Nelegálně sledovat politiky, novináře a další veřejné osobnosti by mohla údajně i Česká republika.V červenci roku 2021 informovalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů o tom, že izraelská společnost NSO Group působící na Kypru prodávala svůj problematický špionážní software Pegasus vládám po celém světě. V seznamu zákazníků nechyběly ani státy EU, například Řecko nebo Španělsko, kde kvůli tomu skončili vedoucí tamních tajných služeb. Pegasus zakoupilo i Polsko a Maďarsko.
Zájem o software Pegasus projevilo podle
deníku E15 i Česko, ohledně nákupu ale politici i tajné služby mlží. Stopy používání špionážního softwaru se každopádně našly, využívat ho může téměř kdokoli – státní složky nebo soukromé firmy i osoby.
NSO Group funguje na trhu od roku 2010 a definuje se jako tvůrce technologií, které pomáhají vládám předcházet terorismu a zločinu. Podle informací na webu společnosti prodává softwary pouze bezpečnostním složkám demokratických zemí, což ale někteří investigativní novináři vyvrátili. Firma je navázaná na izraelskou vládu, armádu i zpravodajské služby. Její software Pegasus umožňuje získat z mobilu jednotlivců například fotografie, textové zprávy, dokáže nahrávat hovory a poskytnout přehled o aktivitách na mobilním zařízení.
Jakou roli hraje Kypr?
V reakci na toto zjištění zřídil Evropský parlament (EP) vyšetřovací výbor, jehož úkolem je prozkoumat zneužívání spywaru na území Evropy. Loni v listopadu proto zákonodárci navštívili Řecko a Kypr, které hrají klíčovou roli při vývozu produktů NSO Group.
„Na Kypru neexistuje žádný regulační legislativní rámec pro používání špionážních softwarů ani pro jejich výrobu a distribuci. Proto tyto společnosti v zemi operují,“ uvedl jeden z dotazovaných europoslanců na brífinku k misi na Kypru.
Jinak řečeno, Kypr různé špionážní softwary využívá a zároveň díky absenci regulačního rámce umožňuje jejich vývoz do Evropy. Pro Izrael, přední zemi v rozvoji kybernetické bezpečnosti a spywaru, je výhodná i poloha ostrova – je to nejbližší země EU, kde legislativa ohledně těchto produktů chybí.
Anonymní právní poradce z jedné kyperské firmy pro EURACTIV uvedl, že pro mimoevropské společnosti, které se rozhodnou zřídit na ostrově kancelář, jsou stanoveny minimální požadavky. Informaci potvrzují i tamní úřady, podle kterých dělají regulační, daňové a vízové pobídky ostrov atraktivním centrem pro technologické společnosti.
Aféra Pegasus se nevyhnula ani polské vládě, šmírování opozice potvrdila mise Evropského parlamentu
Jen trochu přimhouřit oči…Nizozemská europoslankyně
Sophie In‘t Veld, která stála v čele vyšetřování kauzy softwaru Pegasus v EU, se domnívá, že problémem na Kypru není nedostatek regulace, ale způsob vymáhání. Redakci EURACTIV řekla, že dokud úřady nebudou řádně kontrolovat situaci nebo nad ní budou dále mhouřit oči, pak bude pro firmy snazší najít způsoby, jak předpisy obcházet.
Podle zprávy EP z vyšetřování na Kypru pevný právní rámec existuje, a to včetně pravidel EU, ale uvedení do praxe pokulhává. „Je zapotřebí lepší implementace stávajících pravidel,“ uvádí se ve zprávě.
Kyperské úřady tvrdí, že země je odhodlána uvalit na technologické společnosti působící v oblasti kybernetické bezpečnosti další kontroly. V současnosti se diskutuje o zlepšování národního regulačního, dohledového i právního rámce.
„Podle nařízení o dvojím užití leží odpovědnost za přijímání rozhodnutí ohledně žádostí o vývozní licence na příslušných orgánech členských států,“ řekl EURACTIVu mluvčí Evropské komise a zdůraznil, že vymáhání je v pravomoci jednotlivých států. S tím ale In‘t Veld nesouhlasí a tvrdí, že Komise je za prosazování evropské legislativy odpovědná.
Spoléhat se pouze na vnitrostátní orgány může být problematické. Dokazuje to i skandál bývalého izraelského velitele a podnikatele
Tala Dilliana, který se za svého působení na Kypru v letech 2013 až 2020 se svou firmou Intellexa zapojil do sledování řeckých novinářů i politiků. Posloužil k tomu software Predator. Kypr ani Řecko tehdy po odhalení skandálu nepřijaly žádná opatření. Dillianova společnost přitom porušovala evropské i vnitrostátní právo.
Technologický ostrov Kypr
Atraktivita Kypru jako místa pro různé technologické firmy operující i na černém trhu se neomezuje pouze na Izrael. Ostrov se naopak stal výhodným i pro Rusko, Turecko, Spojené státy americké i Velkou Británii. Kyperské úřady údajně mezi lety 2008 až 2020 prodaly tisíce cestovních pasů různým oligarchům, a to včetně ruských.
V případě Izraele je výhodná nejen blízkost ostrova, ale i nízké náklady na provoz. Kypr je navíc členem EU, a tak se pro Izrael stává vstupní bránou na evropský trh.
Některé technologické společnosti sídlící na Kypru můžou být na druhou stranu pro Evropskou unii výhodné. Mohou poskytovat finanční prostředky a účastnit se evropských výzkumných projektů. Konkrétním příkladem je spolupráce s kyperskou společností Cyprus Research Promotion Foundation v oblasti výzkumu, inovací a podnikání nebo rozvoj meziuniverzitní spolupráce mezi izraelskými a kyperskými studenty.
Státy EU chtějí častěji sledovat novináře. Bezpečnost není bianko šek na odposlechy, reaguje Jourová
Nikdo si toho nevšimne, nikdo nic neřekne
„Skutečným důvodem, proč se izraelské špionážní společnosti stěhují na Kypr, je to, že ve své zemi mají přísnou legislativu. K vývozu svých produktů potřebují povolení od izraelské vlády,“ sdělil EURACTIVu svůj názor řecký investigativní novinář
Thanasis Koukakis, jenž se také stal obětí spywaru Predator firmy Intellexa.
Podle Koukakise představoval Kypr bezpečné místo pro spywarové společnosti hlavně za vlády bývalého prezidenta
Nicose Anastasiadese. Navíc jak dříve informoval EURACTIV.com, do skandálů se zapojila i administrativa řeckého premiéra
Kyriakose Mitsotakise, která umožnila šíření spywaru Predator do zemí, jako je Saúdská Arábie, Súdán, Madagaskar nebo Bangladéš. Udělování vývozních licencí do takových zemí je ale problematické nejen kvůli nedodržování lidských práv v některých z nich, ale i kvůli rozporu s pravidly EU pro technologie dvojího užití.
„Stěhování technologických společností na Kypr se děje minimálně posledních sedm let,“ sdělil redakci EURACTIV.com
Elias Athanasopoulos, řecký odborník na kybernetickou bezpečnost, který působí na Kyperské univerzitě. Speciální boom však zaznamenávají právě izraelské firmy se špionážními softwary, které začaly mířit na Kypr až v posledních letech. Podle Athanasopoulose to může být i díky dobrému leteckému spojení mezi Izraelem a Kyprem.
„Jestli tu existují společnosti, které jsou zapojeny do tohoto soukromého podnikání se spywary, nevšimnete si toho, protože to nikdo neřekne. A nepochybně existují společnosti, které umí vytvořit spywary úplně od nuly,“ uvedl Athanasopoulos.
