Evropská legislativa musí zohlednit vědecké poznatky a povolit využívání genomických technik šlechtění, říká v rozhovoru česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). S novými pravidly by mohla Evropská komise přijít již v příštím roce.Michaela Šojdrová je poslankyní Evropského parlamentu za stranu KDU-ČSL. Je členkou výboru Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání a náhradnicí ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.Od příštího roku začne v EU platit nová zemědělská politika. Její součástí je i český strategický plán, podle kterého se budou rozdělovat v ČR zemědělské dotace. Nová politika přichází v době, kdy zemědělci čelí rostoucím cenám a problémům s dodávkami energií. Myslíte si, že strategický plán může přinést do zemědělství stabilitu? Nezpůsobí změna pravidel naopak problémy? Strategický plán se projednával už od ledna 2021 a čeští zemědělci věděli, kam směřuje a jaké podmínky pro čerpání dotací ze společné zemědělské politiky EU budou mít. Samozřejmě se vedly diskuse o základních změnách, zejména redistribuci prostředků tak, abychom více podporovali malé a střední podniky. Další změnou jsou tzv. ekoschémata, která spočívají v tom, že pokud zemědělci budou využívat lepší ekologické postupy například v otázce ochrany krajiny, získají dotace navíc. Velmi vítám, že mezi ekoschématy je i tzv. agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělstvím.
Zemědělci tedy zhruba věděli, co je čeká a mohli se na to připravit. Vláda na začátku října strategický plán schválila po dohodě s Evropskou komisí, která to nyní už jen potvrdí. Část zemědělců plán vítá, část je s ním smířená a část má z něj obavy (
proti plánu se staví zejména velké farmy – pozn. red.) Podle výpočtů ministerstva zemědělství by ale plán neměl mít negativní dopad na velké farmy, nemá je nijak omezovat, má pouze více podpořit malé a střední podniky. Věříme, že jako celek to bude ku prospěchu zemědělství, krajiny, venkova i spotřebitelů.
Nová zemědělská politika klade větší důraz na ochranu přírody a klimatu, nicméně teď musela EU ustoupit z některých svých nároků kvůli válce na Ukrajině. Zemědělci například mohou osít plochy, které měly původně nechat ležet ladem. Jak to vlastně se zelenými opatřeními vypadá do budoucna?Dodržování některých opatření dobré zemědělské praxe bude v letech 2022 a 2023 nepovinné. Zhruba 1,5 milionu orné půdy tak nebude muset ležet ladem. Je důležité si uvědomit, že žijeme ve válečné době a produkci obilovin nutně potřebujeme. Až bude na Ukrajině klid a Ukrajina bude moci opět plnit svou roli obilnice světa, tak nastane ten správný čas, aby se EU opět vrátila k postupům, které jsou pro dlouhodobou udržitelnost zemědělství a kvalitu půdy důležité. Zemědělci dobře vědí, že taková opatření jsou smysluplná. Platí to i pro iniciativy v rámci strategie Farm to Fork (z Farmy na vidličku), jako je snižování využívání pesticidů, umělých hnojiv a antimikrobiálních látek, či rozšiřování rozlohy biofarem.
Co se týče pesticidů, jejich využívání se má podle aktuálního návrhu snížit o 50 procent do roku 2030. To je ale zřejmě nesplnitelné. Jsem zastáncem toho, abychom odložili platnost přísných opatření a naopak podpořili zemědělce tak, aby měli dostatek hnojiv a ochranných látek k zachování produkce. Všechny tyto cíle tu do budoucna zůstávají, doba pro jejich realizaci by ale měla být prodloužena a doprovázena větší podporou pro zemědělce, včetně nových a dostupných látek, jako jsou například biopesticidy.
Bojuji také za novou legislativu pro nové genomické techniky šlechtění, což je něco jiného než tzv. geneticky modifikované plodiny (GMO). Jsou to techniky bez vnosu cizího genetického materiálu. Velmi se podobají přírodnímu průběhu mutace, jen jsou urychlené.
Evropské zemědělství čelí ruské palbě. Potravin je dost, krmení a hnojiva chybí
K jakým změnám by mělo v této oblasti dojít? Vědecká obec se dožaduje toho, aby Evropa začala využívat tyto perspektivní metody šlechtění, a to nejen kvůli zajištění obživy, ale i z environmentálního hlediska. Rostliny by totiž měly být odolnější vůči chorobám a suchu, v časech klimatických změn by tak měly výhodu. Navíc bychom měli přestat diskriminovat evropské zemědělce. Pokud můžeme tyto plodiny dnes dovážet jako krmivo a nemůžeme je pěstovat, považuji to za diskriminační. V tuto chvíli je to jeden z velkých apelů směrem k Evropské komisi, která by měla přijít s novými pravidly.
Komise přijde s novými pravidly pro šlechtění příští rok
V současné době tedy není možné genomické techniky používat? Jaké bariéry v tom brání? Jedná se o legislativní bariéru. Máme směrnici z roku 2001, která zakazuje pěstování GMO na území EU. Rozhodnutím Evropského soudního dvora bylo řečeno, že i genomicky modifikované plodiny spadají pod GMO, což už ale neodpovídá realitě. Vědecký výzkum pokročil dál a experti oprávněně poukazují na rozdíl mezi genetickou a genomickou úpravou. Legislativa to ale nezohledňuje. Dopad války a nutnost zajistit potravinovou soběstačnost jsou přitom dalšími argumenty, proč by Evropská komise měla práci na nových pravidlech urychlit. Podle mých informací by měla legislativu předložit do poloviny příštího roku.
Je české zemědělství připraveno přijmout a využívat upravené plodiny? Podílíme se i na výzkumu?Máme rozšířený výzkum v Olomouci v Centrum regionu Haná, kde má své pracoviště Akademie věd ČR. Působí tam mezinárodní týmy, je to evropský výzkum financovaný z evropských prostředků. Zkoumají tam různé druhy plodin, které by mohly být zajímavé pro ČR, jako je třeba šlechtěný ječmen, pšenice, kukuřice, chmel a cukrová řepa. Genomické techniky by se mohly uplatnit i v případě zeleniny a ovoce, například ovocnáři hlásí, že by je chtěli začít využívat. Mnozí výzkumníci pak vyváží výsledky své práce do zahraničí, zejména do Ameriky, Argentiny nebo Brazílie. Chtěli bychom začít výsledky výzkumu využívat i v Evropě.
Velkofarmáři brojí proti zemědělské politice EU, mají obavy z vysokých cen i ukrajinských produktů
Šlechtěné produkty musí být označney
Shoduje se Evropa na tom, že nová pravidla jsou potřeba? Nebo v jaké fázi jsou diskuse v Bruselu?Na toto téma probíhají diskuse ve výborech Evropského parlamentu a koná se také řada konferencí či kulatých stolů. Nedávno se konala konference Akademie věd ČR, které se zúčastnili i kolegové z Belgie, Itálie a experti ze Spojených států či Argentiny.
Mohu říci, že v Evropském parlamentu je poměrně velký konsensus, že nazrála doba pro využití těchto technik. Konsensus je znatelný napříč zeměmi i frakcemi. Existují nicméně skupiny, například skupina Zelených, které poukazují na rizika. Obávají se především dopadů na biodiverzitu. Když jsem ty obavy tlumočila našim vědcům, tak ti je označili za „umělé“ s tím, že technika je pod kontrolou. Experti také zdůrazňují, že podobný vývoj se odehrává i v přírodě. Z hlediska biodiverzity v tom tedy nevidí problém.
Diskuse se vede o označování produktů vzešlých z genomického šlechtění. Uvidíme, s čím přijde Evropská komise, vědci nicméně doporučují absolutní transparentnost a já s nimi souhlasím.
Předpokládám, že rozvoj genomických technik by měla doprovázet velice dobrá komunikace?Ano. Souvisí to s tím, proč jsme si na přelomu tisíciletí zakázali GMO. Experti a zástupci velkých firem, kteří vyváží osiva do USA, potvrdili, že koncerny tehdy udělaly chybu. Jejich drobní konkurenti totiž měli pocit, že budou stát stranou a že je převálcují velké firmy, které budou měnit geny produktů. Pokud by tam bylo více transparentnosti a pokud by se financoval výzkum tak, aby z jeho výsledků těžili všichni, výsledek by byl jiný. Nesmíme teď dojít k podobnému stavu, tedy obavám ze zamlžování. Snažím se proto o novém šlechtění hovořit s občany a vše objasňovat. Transparentnost a bezpečnost by měla být na prvním místě.
Potravinová soběstačnost Česka je chiméra, říká zemědělec Daniel Pitek
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
