Členské země v těchto týdnech jednají s europoslanci o výsledné podobě směrnice proti tzv. šikanózním žalobám. Dopad legislativy ale může být velmi omezený, což přiznává i evropská komisařka Věra Jourová.
Strategických žalob, které mají za cíl umlčet kritiky, v Evropě přibývá. „Účelem strategických žalob není nutně celý spor vyhrát a dosáhnout spravedlnosti, ale psychicky a finančně vyčerpat žalovaného. Ten má být probíhajícími spory natolik zaměstnán, že přestane vykonávat svou činnost,“ vysvětlila Aneta Boudová na webu Právo 21.
Těmto žalobám čelí často novináři, nejsou ale zdaleka sami. Účelové žaloby bývají namířeny také proti obráncům lidských práv či životního prostředí, aktivistům, vědcům i umělcům. Podle návrhu nové evropské směrnice mají mít možnost se před šikanózními žalobami chránit.
„V evropském právním řádu zatím nemáme tento typ ochrany novinářů a bojovníků za lidská práva. Je to směrnice, která má pomáhat lidem, kteří promlouvají ve veřejném prostoru, aby nebyli v riziku, ze je někdo opakovaně požene k soudu,“ řekla k návrhu Jourová.
Obžalovaní se mohou obrátit na soud a požadovat, aby byla žaloba v rané fázi řízení zamítnuta. V takovém případě bude muset žalobce prokázat, že jeho žaloba není neopodstatněná. Pokud se mu to nepodaří, zaplatí náklady řízení. Kromě toho mu bude hrozit sankce. Oběť šikanózní žaloby bude mít navíc možnost požádat o odškodnění, například i za psychickou újmu či poškození jména.
Pro evropské soudce bude posuzování toho, zda je žaloba účelová, novinkou. Unie proto počítá s tím, že jim zaplatí školení.
„Možnost ukončit řízení z důvodu strategické žaloby je pro soudce úplné novum. Toto školení bude proto na jednom z prvních míst seznamu témat, která mají být školena v rámci podpory školení justičních profesionálů,“ uvedla Jourová.
Vydavatelé kritizují evropský akt o ochraně médií. Novináři ho naopak vítají, volají i po zpřísnění
Jourová: Budu lobbovat u ministrů spravedlnosti
Směrnice se má ovšem týkat pouze takových případů, které se vztahují k minimálně dvěma zemím EU. Bude se jednat o případy, kdy žalobce, žalovaný a soud nemají bydliště nebo sídlo ve stejné unijní zemi. Nebo pak o případy, kdy se bude ve sporu dotčený novinový článek, příspěvek na sociální síti či jiný tzv. „úkon účasti na veřejné diskusi“ dotýkat více než jednoho členského státu.
U čistě vnitrostátních případů se tak oběti strategických žalob nebudou moci na evropskou úpravu spolehnout. Podle českého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) jich ale v tuzemsku mnoho není. To však podle Jourové může pramenit ze špatného sběru dat.
„Měla jsem zajímavou debatu s panem ministrem Blažkem, který mi říkal, že v Česku není zaznamenán větší počet těchto případů. Moje odpověď je, že asi musíme udělat lepší sběr dat, protože ty případy se dějí ve všech zemích a čísla narůstají,“ řekla Jourová redakci.
Ministerstvo ale data neposkytlo. Jak reagovalo na dotaz redakce, „daty o žalobách ministerstvo nedisponuje“.
Komise přišla vedle směrnice i s doporučením pro země sedmadvacítky, podle kterého by se měly zaměřit na ochranu před strategickými žalobami i na národní úrovni. Ochota následovat představená doporučení se ale podle místopředsedkyně Komise – minimálně v Česku – jeví zatím spíše „vlažná“. Vypovídá o tom podle ní zmíněný ministrův argument o nízkém počtu tuzemských případů.
„Snažím se lobbovat u ministrů spravedlnosti, aby to nebrali na lehkou váhu. I v Česku budu lobbovat za to, aby se začala připravovat legislativa, která by pojala i domácí případy,“ nechala se slyšet Jourová.
Pokud se to nepovede a pro vnitrostátní žaloby se „neudělá nic“, bude to podle Jourové mít „velice omezený výsledek“.
Na implementaci směrnice a osudu právně nezávazného doporučení už zřejmě Jourová z pozice v Evropské komisi, která je tzv. hlídacím psem evropského práva, nedohlédne. Její mandát totiž příští rok po červnových volbách do Evropského parlamentu skončí.
„Svoboda médií je pro fungování demokracie zcela nezbytná a práci nezávislých novinářů a médií proto musíme podporovat,“ zdůraznila europoslankyně Šojdrová.
Evropská komise je chce podpořit i skrze zmiňované doporučení. To kromě apelu na řešení domácích strategických žalob, volá i po tom, aby země EU nezavíraly do vězení novináře za pomluvu.
Novináři jsou v ohrožení, varuje Rada Evropy
EU ladí konečnou podobu směrnice
Svou pozici k návrhu Komise už odhlasovali europoslanci i členské země a nyní ladí finální podobu legislativy v rámci tzv. trialogu. Vůbec první schůzka u vyjednávacího stolu proběhla druhý červencový týden poté, co Evropský parlament 498 hlasy proti 33 hlasům (105 europoslanců se zdrželo) posvětil svou vyjednávací pozici.
Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) může nová směrnice přispět k větší ochraně novinářů.„Svoboda tisku čelí stále větším výzvám v celém světě. Je proto velmi důležité, že Evropská unie i občanská veřejnost tlačí na vyšetření útoků proti novinářům a nezávislé žurnalistice – a možná i právě proto zůstává Evropa pro novináře a svobodnou žurnalistiku tím nejbezpečnějším kontinentem,“ uvítala návrh směrnice europoslankyně Šojdrová.
Pozice Rady i europoslanců se od návrhu Komise zatím liší. Podle Evropské koalice proti strategickým žalobám (CASE) členské státy v Radě návrh z pera unijní exekutivy výrazně oslabily, když například vyškrtly článek 4, který definoval, za jakých okolností lze považovat případ za přeshraniční.
Kritika zaznívá i z dalších míst. Verze, na které se dohodli ministři v Radě, podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic, „neobsahuje klíčová opatření“ a dělá z legislativy „prázdnou schránku, která novinářům neposkytne proti strategickým žalobám žádnou ochranu“.
Bez článku 4 se bude podle organizace směrnice vztahovat pouze na přeshraniční případy, kdy nejsou strany sporu ze stejné unijní země. „To ale není případ většiny strategických žalob,“ upozornila organizace.
Naopak europoslanecká verze návrh Komise v některých bodech posílila. „Parlament dokonce rozšířil přeshraniční kritéria. Ta by měla platit i pro situace, kdy je subjekt žaloby dostupný elektronicky,“ popsala organizace.
Cílem trialogů je tyto dvě verze sladit do jednoho kompromisního návrhu. Až poté bude moci být ze strany evropských institucí formálně schválen.Jourová: Novinařina může být rizikové povolání. Orbánovy útoky na média jsou nepřijatelné