Slovenští starostové se bojí žádat o dotace z EU kvůli přísným auditům, říká Čunderlík ze Skalice

Slovenská Skalica a okolní region láká české turisty na víno i cyklistické stezky. Na svůj rozvoj může oblast čerpat peníze z evropských fondů, včetně těch určených pro příhraničí. Obce však narážejí na složité kontrolní mechanismy, které je mohou od projektů odrazovat, upozorňuje Michal Čunderlík.Michal Čunderlík je vedoucím oddělení strategického rozvoje města Skalica. Z mého pohledu jednoznačně výhodou. V podstatě mě nenapadá, jaká nevýhoda by zde mohla být. Jsme vysloveně na hranici, takže nějaká spolupráce mezi naším městem a moravskými městy je vysloveně přirozená a daná historií.Jste blízko nejen k Česku, ale i k Rakousku. Můžete porovnat česko-slovenské příhraniční vztahy s česko-rakouskými? Mohu navázat na to, co jsem teď řekl, tedy že přeshraniční spolupráce s Českou republikou je vysloveně přirozená. Dalším faktorem je jazyková bariéra, kterou s Rakouskem máme. Osobně raději udělám deset projektů s Českem než jeden s Rakouskem.Předpokládám, že Skalica je oblíbená u Čechů nejen jako partner pro spolupráci, ale i jako turistická destinace.Češi tvoří jednoznačně největší podíl zahraničních turistů. Ať už jde o cykloturisty nebo obyčejné turisty, co přijedou jednotlivě či ve skupině v rámci nějakých plánovaných prohlídek.Když už mluvíte o cykloturistice, je podle vás Skalica dobře napojena na českou cyklistickou infrastrukturu?Pokud se bavíme o samostatných cyklostezkách, tak propojení je vysloveně nedostatečné. Většina cyklistických spojení probíhá na komunikacích určených pro vozidla. Máme připravený projekt napojení na Sudoměřice samostatnou cyklostezkou, která pak pokračuje do Petrova. V současné době máme jen napojení přes vodní nádrž Mlýnky, kolem které vede cyklotrasa do Zlatnické doliny a do Skalice, ale od Baťova kanálu už vede zase společná cesta pro auta a kola. Nyní se vlastně bude realizovat cyklotrasa z Baťova kanálu směrem na Hodonín, po hrázi až do Rakouska.A co ostatní dopravní prostředky? Jak vypadají například spoje hromadné dopravy, jsou dostatečné?Myslím, že silniční spojení je v pořádku, mezi Moravou a Skalicí jezdí pravidelná autobusová linka. Přes Baťův kanál tu pak máme i vodní dopravu. Vlaková doprava pro změnu neexistuje, vlaky mířící ze Slovenska končí ve Skalici, v minulosti přitom přirozeně pokračovaly do Česka. Koleje tedy jsou, ale vlaky po nich nejezdí. Turisté k nám často jezdí v karavanech, do kterých si naloží kola, a přespávají v nich. Češi si je očividně oblíbili, takže bychom rádi rozšířili kapacity karavanových stáních.Kromě cyklistických tras – co je podle vás pro české turisty velké lákadlo vašeho regionu? Snažíme se propagovat naše památky. Skalica toho má hodně co nabídnout a památky postupně rekonstruujeme. Snažíme se každým rokem přidávat i nové atrakce, různé prohlídky či kulturní zážitky. Své vlastní akce pořádají také místní vinaři, klasicky jsou to dny otevřených dveří ve vinařských domcích. Teď také máme zpracovaný projekt na rozšíření našeho přístavu, což souvisí s prodlužováním Baťova kanálu. Musíme se připravit, že do našeho přístavu bude mířit mnohem více lodí. Dnes je jeho kapacita brutálně poddimenzovaná. Je to ideální přeshraniční projekt, máme to už zkonzultované i s našimi moravskými partnery a chtěli bychom si v průběhu letošního roku říct o dotaci.

Jak nalákat turisty na krásy u česko-slovenských hranic? Peníze z EU jsou často jediná možnost

Kontroly projektů dopadnou dobře, pak ale přijde korekce

Zůstaňme u financování. Přeshraniční projekty, a nejen je, do značné míry podporují strukturální fondy Evropské unie. Teď nám začíná jejich nové programovací období, jste spokojeni s tím, jak je nastavené? Každá mince má dvě strany. Na jedné straně se nám daří získávat mnoho financí, ale na druhou stranu, řada starostů má obavy o dotace z eurofondů žádat. Může za to kontrolní mechanismus veřejných zakázek. Starostové na Slovensku podají žádost o dotaci, ta je jim schválena, následně si vyberou dodavatele, a když pak chtějí finance proplatit, projdou další kontrolou. I když všechny kontroly dopadnou dobře, může se stát, že za tři roky se objeví audit například ze strany ministerstva financí, který řekne, že při vypsání veřejné zakázky mohlo dojít k diskriminaci a nastaví korekci třeba ve výši 25 %. Pokud je to tedy projekt třeba za 400 tisíc eur, tak to město či obec třeba o 100 tisíc přijde, což je pro daného starostu likvidační. Řada starostů si proto řekne, že do těch projektů radši nepůjde, že je to příliš rizikové.Snaží se vám stát v tomto ohledu nějak pomoci? Myslím, že nesnaží, neřeší se to. Evropská unie nastavuje pravidla a na Slovensku si je hodně zpřísňujeme, což potenciální žadatele odrazuje. V konečném důsledku se tu pak pláče, že finance z EU dostatečně nečerpáme.Problém se týká strukturálních fondů obecně nebo jen těch příhraničních projektů? V minulém programovacím období 2007 až 2013 se řešilo hodně projektů, které byly financované z programu Interreg, který financuje právě přeshraniční spolupráci. Minimálně ve třech případech se stalo, že jsme ty dodatečné korekce u proplacených projektů musely řešit.A co Češi, jsou ochotni se do přeshraničních projektů dotovaných z EU zapojovat? Musím je pochválit, jsou aktivní a máme mezi nimi stálé partnery. Většinou to jsou okolní obce a města, jako je Strážnice, Hodonín a tak podobně.Na co konkrétně evropské peníze určené na přeshraniční projekty používáte nejvíce? V minulosti to bylo nejvíce na obnovu památek a na cyklostezky, ale nyní se zaměřujeme více na veřejná prostranství, obnovu sídlišť, vnitrobloků či na opatření, která pomáhají udržovat vodu v krajině. Z programu Interreg jsme ale využili peníze i na řadu menších projektů, obnovili jsme například expozici knihtisku. Jednu z nových expozic jsme vytvořili přímo na městském úřadě, a to příhodně ke stému výročí založení Československé republiky.

Dobrá zpráva. Konkurenceschopnost evropských regionů roste, rozdíly se snižují. Jak si vede ten váš?