Sebejistý v ekonomických tématech, váhavější v těch „měkčích“. Jozef Síkela (STAN) prošel slyšením v Evropském parlamentu, a to úspěšně. Členové výboru pro rozvojovou pomoc (DEVE) ho zpovídali z palety témat, od situace v Africe až po zajištění transparentního využívání evropských prostředků v rozvojových projektech. „Kolegové z levé části spektra jsou asi v šoku z ‚business-like‘ přístupu pana Síkely, ale mě to oslovilo,“ hodnotí Síkelův výsledek jeho kolega z frakce EPP Ondřej Kolář (TOP 09).
Síkela je na cestě stát se evropským komisařem pro mezinárodní partnerství. Portfolio v sobě spojuje rozvojovou pomoc s investicemi, posilováním evropského vlivu ve třetích zemích, obchod i konkurenčním soupeřením s Ruskem a Čínou.
Před Evropským parlamentem tak měl hned dva úkoly: předvést, že se v tématech spadajících pod portfolio vyzná, ale také že je schopen čelit často nepříjemným otázkám z řad europoslanců. I proto se slyšení v bruselském žargonu označuje jako „grilování“.
Obojí se mu úspěšně podařilo a výbor mu dal zelenou, byť zatím neoficiálně. Zpočátku s lehkou nejistotou a mírně kostrbatou anglickou výslovností nejprve přednesl v plném sále v sídle europarlamentu v Bruselu úvodní projev a následně odpovídal na desítky otázek europoslanců všech frakcí.
https://x.com/EPPGroup/status/1854224389945917821Ve svých odpovědích přepínal příležitostně také do němčiny, ve které si byl podstatně jistější. S postupem slyšení z něj nervozita opadla a při svých odpovědích místy žertoval s europoslanci, nebo je naopak slušně upozorňoval, že na jimi pokládanou otázku již vícekrát odpovídal.
„Řekla bych, že byl během slyšení lepší a lepší,“ okomentovala na dotaz redakce bezprostředně po slyšení německá europoslankyně z frakce EPP a místopředsedkyně DEVE Hildegard Bentele.
Překážkou celé jeho „obhajoby“ byla spíš mnohovrstevnatost práce, která před ním jako komisařem pro mezinárodní partnerství leží. A zřejmé to bylo také z kladených otázek.
Portfolio mezinárodního partnerství v sobě totiž kloubí hned několik cílů. Tím nejviditelnějším – a nejvíce prezentovaným – je navazování dobrých obchodních kontaktů se třetími zeměmi, které by Evropě zajistily dodávky kritických surovin, jako je například lithium nebo kobalt.
Zároveň se v tzv. mission letteru od předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen, který je zjednodušeně řečeno úkolníčkem pro budoucího komisaře, píše také o předcházení migrace. To znamená zajišťování lepších životních podmínek skrze různé projekty a investice například v afrických zemích. Právě taková pomoc od EU by měla motivovat tamní mladé lidi, aby v zemích zůstali.
„Během celého slyšení bylo evidentní, že agenda mezinárodního partnerství osciluje mezi klasickou rozvojovou pomocí, která má v prvé řadě podpořit rozvoj chudších zemí, a širší interpretací mezinárodní spolupráce, ze které by mělo něco plynout i pro Evropu,“ hodnotí slyšení Filip Křenek z think-tanku EUROPEUM.
Většina dotazů se proto podle něj soustředila na to, jak skloubit ekonomické zájmy EU za hranicemi Evropy na jedné straně a ochranu základních lidských práv a životního prostředí na straně druhé.
„Síkela to rozhodně neměl jednoduché, protože sociální, environmentální a ekonomické cíle nejdou vždy ruku v ruce a Evropa dosud nemá přesvědčivou odpověď, jak tento rozpor překlenout,“ dodává.
„Kdo čekal, že se od Jozefa Síkely dozví mnoho and rámec odpovědí připravených s Evropskou komisí, byl zklamán,“ hodnotí slyšení výzkumný pracovník Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.
Kličkování mezi politickými tábory
Nejde ale o žádné velké překvapení. Slyšení předcházela pečlivá příprava ze strany Síkely a jeho týmu, vyjednávání s jednotlivými frakcemi i jednotlivými europoslancemi – a postoje i očekávání, stejně jako námitky různých politických skupin tak byly kandidátovy dopředu dobře známé.
„Síkela podle mě žádnou z politických skupin neurazil, ale také ani nepotěšil,“ komentuje Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů. Český kandidát proto strategicky zůstával v bezpečí obecných příslibů další spolupráce a dobré vůli jednotlivé body v budoucnu otevřeně diskutovat.
Příkladem jsou třeba závazky, které Síkela dal ohledně transparentnosti financování Global Gateway vůči parlamentu, podotýká Horký-Hlucháň. A podobně je to i s odpovědí na otázku, jak hodlá zajistit respektování lidských práv, na kterou Síkela jen suše konstatoval, že to je „samozřejmé“.
„Odmítl kritiku zleva politického spektra ohledně konfliktu mezi cílem vymýcení chudoby a ochrany životního prostředí na jedné straně a zájmu evropských firem a potřeby zajistit těžbu kritických nerostů na straně druhé,“ dodal expert. Naopak pravici, a zejména tu krajní, pak podle Horkého-Hlucháně „určitě nepotěšil“. Odmítl totiž podmínit pomoc rozvojovým zemím tím, že budou přijímat nelegální migranty z Evropy.
Naopak „v kramflecích“ se podle něj Síkela cítil spíše jen v ekonomické oblasti. Právě v té zazářil, když se jej europoslanci doptávali na peníze, financování a investice, a to díky své minulosti v investičním bankovnictví.
S tím souhlasí také Filip Křenek z think-tanku EUROPEUM a dodává, že působil před europoslanci sebejistě.
Musí zapracovat na lidskoprávních otázkách, hodnotí europoslanci
Europoslanci, kteří měli příležitost Síkelovo slyšení sledovat, hovoří o jeho průběhu vesměs pochvalně.
„Mně se to líbí!“ reagoval na dotaz redakce, jak Síkelovo vystoupení hodnotí, český europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09, EPP). Ten se slyšení sám přímo účastnil a pokládal kandidátovi jednu z otázek.
„Kolegové z levé části spektra jsou asi v šoku z ‚business-like‘ přístupu pana Síkely, ale mě to oslovilo a myslím, že to pro toto portfolio může být jedině přínosné,“ zhodnotil Kolář.
Síkela se podle něj velmi dobře orientuje, chápe důležitost a potřebu zapojení soukromého sektoru a rozumí nutnosti kontroly toho, kudy a kam naše rozvojové prostředky plynou. „Musí zapracovat na těch lidskoprávních otázkách, ale nemám obavy, že by se mu to nepodařilo,“ dodal.
https://x.com/JozefSikela/status/1854201902394982568Podobně hodnotí Síkelovo vystoupení také další kolega z EPP, za kterou je Síkela nominován, Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten byl slyšení také osobně přítomný a sledoval jej z jedné z předních lavic v sále.
„Josef Síkela předvedl velmi dobrý výkon. Podle mě zvládl některé otázky na jedničku, jiné na dvojku a jen velmi málo na trojku,“ řekl pro Euractiv.cz. „Těmi náročnějšími byly konkrétní otázky ohledně afrických států, které logicky nemůže všechny detailně znát, ale to bych mu rozhodně nevyčítal,“ uvedl europoslanec.
Právě Síkelovy jen velmi nekonkrétní odpovědi na tyto otázky byly slabším místem slyšení. Europoslanci se při nich doptávali na situaci ve Rwandě, v souvislosti se kterou byla EU dříve obviněna z rozdmýchávání konfliktů kvůli boji o kritické suroviny. „O porušování lidských práv tam nic nevím. Podívám se na to, ale teď nejsem schopen lépe reagovat,“ odpovídal na plénu několikrát na podobný dotaz lehce neuspokojivě Síkela.
„Oceňuji, že si pan Síkela uvědomuje bezpečnostní a obchodní rizika spojená se závislostí na Číně,“ kvitovala další česká zástupkyně v europarlamentu Markéta Gregorová (Piráti, Zelení).
Oceňuje také, že Síkela vnímá dezinformace jako vážnou hrozbu. Při svém slyšení také podle Gregorové vyjádřil český kandidát jasnou ochotu naslouchat Evropskému parlamentu a transparentně zveřejňovat veškeré údaje týkající se evropské rozvojové pomoci. „Budu se zájmem sledovat, zda tyto sliby naplní,“ dodala.
Síkelův pragmatismus i NET4GAS
Jiné europoslance ale nepřesvědčil. Mezi takové patří například europoslanec zvolený za koalici Stačilo! Ondřej Dostál (nezařazení). „Pan Síkela byl ve svém projevu umírněnější a pragmatičtější než někteří MEP, což hodnotím kladně,“ myslí si Dostál.
„Nicméně portfolio, na něž je pan Síkela navržen – zvlášť po tom, jak dopadly americké volby – dává smysl, jen pokud by bylo využito jako nástroj hospodářské spolupráce s respektem ke kultuře a hodnotám partnerů ze států Afriky, Asie a dalších rozvíjejících se regionů, bez šíření nejrůznějších ‚agend‘ a bez mentorování,“ dodává.
Přestože v minulosti bylo zvykem, že se při grilování často vytahovala také témata z národní politiky, v případě Síkely padla jediná otázka vztahující se výhradně k Česku z úst české europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO, Patrioti). Ta svou otázku využila k dotazu týkající se nákupu NET4GAS.
„Jako ministr průmyslu a obchodu jste pro stát koupil zadluženou a skomírající firmu NET4GAS za předražených osm miliard korun. Zajistil jste tak splácení velkých dluhů této firmy, zejména u bankovních domů, mimo jiné i Erste Group. (…) Nepovažujete je za konflikt zájmů a dokážete zaručit, že se něco takového nebude opakovat i ve Vaší nové pozici?“ ptala se Pokorná Jermanová na plénu.
Síkela na její otázku v češtině odpověděl, že se jednalo o strategickou investici k zajištění energetické bezpečnosti.
„Přišlo mi to velmi povrchní. Pan Síkela odpověděl na otázky, které měl předem připravené a měl tam silnou podporu frakce EPP,“ hodnotí grilování.
„Mrzelo mě, že mi neodpověděl na moje otázky, ale s tím asi musíme žít. Mě nepřesvědčil a grilováním prošel.“ Podle svých slov chtěla především ujištění, že se Síkela nenachází ve střetu zájmů a že si na to „dá pozor“.
Oficiální schválení všech grilovaných 26 potenciálních komisařů i jejich předsedkyně se aktuálně očekává během dalšího plenárního zasedání Evropského parlamentu, naplánovaného na poledne 27. listopadu.
