Český premiér Petr Fiala (ODS) dnes v Praze na summitu Visegrádské čtyřky (V4) hostil své středoevropské protějšky, a to v napjaté atmosféře. Před jednáním se kvůli rozdílným pozicím zemí k ruské agresi na Ukrajině objevily pochybnosti o pokračování V4 i z úst jeho účastníků.
Visegrádská čtyřka – tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko – se na nejvyšší premiérské úrovni dnes v Praze setkala po dvou letech. Schůzka proběhla pod taktovkou českého předsednictví, kterého se tuzemsko ujalo loni v červenci. Ještě o něco déle trvá pomalé skomírání visegrádské spolupráce na politické úrovni.
Ještě na začátku ledna byl český premiér co do svolání vrcholné schůzky zdrženlivý a po ustavení nových vlád v Polsku a na Slovensku čekal, jak dopadne mimořádný únorový summit Evropské rady, na kterém maďarský premiér Viktor Orbán nakonec stáhl své veto unijního 50miliardového balíčku pomoci Ukrajině, respektive tím konání jednání „podmiňoval“. Až poté se Fiala rozhodl summit uspořádat. Maďarský parlament mezitím také ratifikoval vstup Švédska do NATO.
Podle ředitelky pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlíny Janebové je totiž pro maďarského premiéra Orbána karta V4 v komunikaci směrem do domácího publika důležitá. „Význam V4 pro zahraniční politiku Fidesz je tradiční. Pro Orbána bude výhra říct v Maďarsku, že se sešel se zeměmi střední Evropy,“ řekla redakci.
Dnes V4 funguje zejména na ministerské a úřednické úrovni. Hlavně po zlomu, kterým pro fungování V4 představoval ruský vpád na Ukrajinu. Na dva celky totiž čtyřku rozděluje postoj k Rusku, jeho vpádu na Ukrajinu a k pomoci agresí zasažené zemi.
Zatímco na jedné straně stojí Česko a Polsko, na druhé straně stojí Maďarsko, které své postoje dává hlasitě najevo i na úrovni EU, a také Slovensko. A to poté, co se vlády po loňských parlamentních volbách ujal staronový premiér Robert Fico (Smer).
Právě i kvůli němu panuje kolem summitu napětí. Slovenský premiér totiž pronesl jen několik dní před summitem kontroverzní a prorusky laděný projev, ve kterém mimo jiné označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „falešně démonizovaného“.
„Neskrýváme, že jsou mezi námi rozdíly (…) V4 je trochu jiná instituce, než jaká byla před ruskou agresí na Ukrajině. Dnešní jednání ukázalo, že má smysl vést debatu, i těžkou debatu a má smysl si naslouchat,“ řekl po jednání premiérů ten český Petr Fiala, podle kterého spolu lídři mluvili velmi otevřeně, i proto setrvali ve formaci premiérů a k jednání po čase nepřizvali delegace, jak bylo původně v plánu.
V4 přežila
Podle jeho kolegů se jednalo o jednu z nejtěžších a nejdůležitějších schůzek V4.
„Dnešní jednání nebylo nejlehčí, ale když se svět kolem nás mění, tak si musíme položit otázku, zda potřebujeme V4 a pokud ano, tak v jaké formě,“ řekl maďarský premiér Orbán.
„Přiznám se, že jsem zažil jednání V4, kde se mi chtělo i zívat, protože byla například trochu technická. Dnes jsem neměl na zívnutí ani sekundu. Toto bylo jedno z nejpodstatnějších setkání pro budoucnost V4,“ souhlasil slovenský premiér Fico.
V napjaté atmosféře, která panovala už před summitem, český i polský premiér naznačili již dříve, že dnešní schůzka bude pro budoucí spolupráci na úrovni Visegrádu klíčová, a ukáže, zda má vůbec smysl.
Podle polonisty Jana Škvrňáka bude ale V4 pro novou polskou vládu méně důležitá tak jako tak. „(Premiér) Donald Tusk už prohlásil, že chce hrát důležitou roli v EU, jeho politika bude zaměřena spíš za Západ, na bližší spolupráci s Německem a Francií, na tzv. Výmarský trojúhelník,“ řekl redakci.
Tusk s Fialou se sešli sami dva už před summitem V4. Jejich jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí, ale kvůli bezpečnostnímu summitu v Paříži se posunulo na dnešní ráno, se oproti očekáváním protáhlo.
„Máme si co říct a panovalo velké vzájemné porozumění,“ komentoval ranní jednání Fiala. „(Praha a Varšava) jsou dvě hlavní města, která mluví jedním hlasem od začátku konfliktu na Ukrajině,“ dodal během tiskové konference Tusk.
Jak podotkl Škvrňák, schůzka pravděpodobně posloužila také k tomu, aby premiéři „sladili noty ohledně strategie, jak postupovat vůči svým partnerům ve Visegrádské skupině“. Na summitu pak podle polonisty česko-polský blok V4 mohl přesvědčovat Maďarsko a Slovensko k většímu zapojení do podpory Ukrajiny. „S jakým úspěchem, to je otázka, žádné větší nástroje a páky k tomu nemají,“ dodal Škvrňák.
Podle vyjádření čtveřice premiérů po summitu se dnes v podstatě shodli na tom, že se na lecčem neshodnou. Formát V4 ale pohřbít nechtějí.
„Je to dobrá ilustrace toho, k čemu máme zahraniční politiku. Je to prostředek k dosažení cílů. Nescházíme se s lidmi za odměnu, ale komunikujeme s nimi, abychom něčeho dosáhli (…) Je zjevné, že V4 nějakým způsobem přežije. Že je to platforma, která bude fungovat, a které není nutné připisovat nějakou velkou hodnotovou důležitost,“ míní o dnešním jednání Janebová.
Průlomová ale podle ní schůzka nebyla. „Došlo k jasnému narýsování styčných bodů a k potvrzení toho, kde v žádném případě žádné styčné body nejsou,“ dodala.
Jak popsal český premiér, hlavní dělicí linií zůstávají rozdílné názory na Ukrajinu. „Lišíme se v názorech na příčiny ruské agrese a na její řešení,“ řekl Fiala. Na dvou bodech se ale všichni shodnou, a sice, že ruská agrese je hrubým porušením mezinárodního práva a že Ukrajině je třeba pomáhat.
Budoucí koordinaci pak hodlají premiéři věnovat shodným tématům, mezi které patří migrace, energetika, zemědělství nebo reforma EU. Premiéři jsou například jednotní v tom, že by se nemělo zasahovat do zakládajících Smluv EU.
Dnešní summit, o kterém se spekulovalo, zda nepřinese konec V4, tak skupina přežila. Spolupráce bude podle Janebové dále probíhat na nižších ministerských a úřednických úrovních v tématech, na kterých je shoda. A není ani vyloučeno, že se v těchto tématech budou opět koordinovat opět i premiéři, aby měli silnější pozici při vyjednávání na unijní úrovni.
„Pokud bude jasný společný zájem, je možné, že lídři budou postupovat společně případně i se zapojením dalších států. Takto by nicméně měla V4 ze své podstaty fungovat – jako komunikační, nikoliv nutně jako koordinační platforma,“ dodala.
Více než 30 let spolupráce
Skupina čtyř středoevropských zemí vznikla v roce 1991 jako regionální platforma pro koordinaci na společné cestě do Evropské unie. Od roku 2004, kdy se čtveřice zemí stala členy unijního bloku, pak nabízela prostor pro další regionální spolupráci a koordinaci při vyjednávání společných zájmů na evropské úrovni.
V době migrační krize kolem roku 2015 se podle některých komentátorů stala dokonce toxickou značkou, kdy země regionu tvrdě odmítaly evropské řešení migrační krize – známé zejména pod zjednodušením „migrační kvóty“ – a zároveň aktivně nenabízely alternativní řešení. Image Visegrádu neprospěly ani kroky minulé polské a současné maďarské vlády, které vedly k podkopání principů právního státu.
Podcast: Od západních zemí cítím úlevu, že se ČR vymanila z toxické V4, říká bruselský zpravodaj