„Zoufalí lidé dělají zoufalé kroky. Rusko požene na zbytečnou smrt další lidi. Putinova mobilizace možná válku protáhne, ale nepromění odhodlání Západu bránit ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Nepolevíme v naší podpoře Ukrajině. Jde o nás, českou i evropskou bezpečnost,“ napsal na Twitter ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Český ministr poukázal na důležitý aspekt Putinova nejnovějšího rozhodnutí – dopad na samotné Rusy. 300 tisíc z nich, kteří zatím pocítili možná tak dopady západních sankcí a jinak mohli krvavý konflikt ignorovat, se teď válka začíná přímo dotýkat. „Dlouhodobá ruská propaganda vůči svým vlastním občanům má za následek, že si většina z nich není vědoma krutostí a zločinů, které Rusko páchá. Vyhlášení mobilizace by mohlo být zlomovým bodem, který ruským občanům otevře oči,“ myslí si europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Zárodek odporu možná skutečně vzniká. Ve středu došlo napříč ruskými městy k řadě protestů, které ale nebyly nijak masové, jak potvrdil i reportér České televize v Moskvě Karel Rožánek.I convened this evening an ad-hoc meeting of EU Foreign Ministers
— Josep Borrell Fontelles (@JosepBorrellF) September 22, 2022
We decided to bring forward as soon as possible additional restrictive measures against Russia in coordination with partners
We will continue to support #Ukraine’s efforts through provision of military equipment pic.twitter.com/4jTNuXAh3s
Ruská policie je navíc na podobné projevy odporu velmi dobře připravená. Úřady podle nezávislého serveru Meduza pak dokonce lidem zadrženým na středeční demonstraci proti mobilizaci rozdaly povolávací rozkazy do armády. Policie v ruských městech ve středu zatkla víc než 1300 protestujících.A crowd gathered this evening on Arbat, Moscow's main pedestrian street, shouts "Send Putin to the trenches!" pic.twitter.com/pkm8vynnxw
— Francis Scarr (@francis_scarr) September 21, 2022
Vyprodáno
Další Rusové se snažili ze své země co nejrychleji zmizet. Letenky se rychle vyprodaly, překážkou bylo také to, že téměř celé evropské nebe je ruským aerolinkám už měsíce uzavřené. Prchající lidé tak museli zamířit například do Turecka. Problém byl také cena – podle agentury AP se jednosměrná letenka Moskva-Istanbul prodávala za v přepočtu 200 tisíc korun. Jak upozornila zpravodajka vydavatelství Economia v Bruselu Kateřina Šafaříková, ruská vláda také nařídila aerolinkám, aby přestaly prodávat letenky mužům ve věku 18-65 let. Mnohým z nich tak zbýval pouze pozemní přesun, například do Gruzie.Směrem do Evropy to měli Rusové velmi komplikované, řada zemí na vnější hranici už dávno přestala vydávat turistická víza, EU se také rozhodla plošně zrušit dohodu o vízové liberalizaci. Jedinou zemí, přes kterou se z Ruska stále dá dostat do Evropské unie, je Finsko. Na sociálních sítích se sice ve středu okamžitě objevily zprávy o mnohakilometrových kolonách, později ale byly vyvráceny. Jasné však je, že Finsko se chce na tuto eventualitu připravit. Ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto ve středu oznámil, že Finsko naléhavě hledá řešení, jak omezit vydávání turistických víz ruským občanům. Ministr uvedl, že Finsko se nechce stát tranzitní zemí pro Rusy, kteří se chtějí dostat do zbytku Evropy. Podle Haavista na řešení pracují odborníci z různých ministerstev a návrh brzy dostanou na stůl poslanci. Tamní vláda si stěžuje na to, že stále chybí celoevropské řešení. V pondělí proto vyzvala Evropskou komisi, aby vydala doporučení pro celou EU, které by omezilo vstup ruských občanů do Schengenu na základě turistických víz. Ministři zahraničí se na konci srpna předběžně shodli pouze na tom, že při bezpečnostních kontrolách na hranicích mohou státy samy zavést jakákoliv opatření, pokud tedy budou v souladu se schengenskými pravidly. Okrajové země potýkající se s problémy tedy měly v tomto ohledu v podstatě „volnou ruku“. Jak však teď upozorňují Finové, dělat tyto dodatečné důkladné kontroly na vlastní pěst je velmi náročné.Russians line up in the queues to enter Georgia at the Larsi Checkpoint.
— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) September 21, 2022
Georgian people concerned, government completely ignores another wave of the Russian influx and long-demanded #VisaRegimeForRussians. pic.twitter.com/VvdsRfN2V5
Podat ruku, nebo ne?
Pokud jde přímo o Rusy, kteří se příchodem do Evropy snaží vyhnout vstupu do armády, nabízí se otázka, jak by k nim Česká republika nebo celá EU měly přistupovat. Jestli jim po splnění určitých podmínek vstup umožnit, nebo se naopak ještě více uzavřít. Mluvčí Evropské komise podle ČTK ve čtvrtek uvedla, že rozhodnutí, zda na své území tento typ lidí přicházejících z Ruska vpustit, je na samotných členských státech. „Měli bychom jim poskytnout útočiště. Bezpečné pro ně i pro nás. A podmíněné jednoznačným prohlášením odsuzujícím Putina/současný ruský režim. Určitě se k nám takhle dostanou i agenti zvl. služeb, ale to nebude nic nového. Ruských agentů tu máme dost i bez války,“ napsal například odborník na Rusko a mezinárodní vztahy Vladimír Votápek. Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) zdůraznila, že je vždy nutné zvážit situaci konkrétních lidí, a EU by měla navýšit své kapacity tak, aby to zvládla. „Co vnímáme jako pozitivní, a co dělá Česká republika, to je program Občanská společnost, kdy se ministerstvo zahraničí snaží o to, aby do ČR mohli přicházet lidé, kteří aktivně bojují za lidská práva a nějakým způsobem se účastní opozičních aktivit. Těmto lidem nesmí zůstat cesta do Evropy uzavřená,“ řekla redakci ředitelka Amnesty International ČR Linda Sokačová. Zároveň však upozornila, že její organizace nemá postoj k vízové politice obecně, a tedy ani názor na to, jak by EU měla přistupovat k lidem, kteří se žádných opozičních aktivit neúčastní a pouze se snaží cestou do Evropy vyhnout mobilizaci. Také Michaela Šojdrová připomněla, že unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit. „Osobně nejsem pro to, aby se Rusům v útěku ze země aktivně pomáhalo, ale lepší je ruský voják v azylu než na frontě. I to, že budou tisíce dezertérů, je vlastně revoluce. Rodiny těchto mužů si uvědomí, proč jejich tátové prchají. Ruští občané musí pochopit, kdo je to Putin a kam až je dovedl. Oni sami se musí vzepřít a udělat si doma pořádek, obnovit svobodu a demokracii,“ je přesvědčená europoslankyně. Podle svých slov věří, že v tomto ohledu podporu EU i členských států budou mít. Ministr zahraničí Lipavský ve čtvrtek informoval, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v České republice podmínky pro udělení humanitárního víza. Jedná se o jediný typ víza, které je Rusům v Česku stále k dispozici.Německo je naopak připraveno ruské desertéry přijímat, uvedli ve čtvrtek ministryně vnitra a ministr spravedlnosti.EU Rusům víza znepříjemní, ale zatím nezakáže. Ukrajina chtěla víc
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Michaely Šojdrové (Evropská lidová strana). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.