Rušit protiruské sankce by byla chyba, shodli se evropští lídři

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír. Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Svým přístupem podle lídrů evropských zemí dává najevo, že není jeho cílem dosáhnout míru, ale zbavit se omezení, která Evropa a USA zavedly v reakci na invazi zahájenou před více než třemi lety. Podle Scholze bude čas mluvit o zrušení sankcí až ve chvíli, kdy se obě strany dohodnou na míru. „K tomu je zatím bohužel stále velmi daleko,“ řekl podle agentury Reuters po jednání Scholz. Summit, který navázal na předchozí obdobná jednání v Paříži a Londýně, dal podle lídrů najevo jednotu zúčastněných zemí v další podpoře Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který schůzku svolal, si před ní telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten opakuje, že zajištění ukrajinské obrany po mírové dohodě bude na evropských státech.

Fiala: Ukrajinská armáda musí být silná

Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese. Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.