Rumunsko na „polské cestě“? EP upozorňuje na stav právního státu v zemi

Evropská komise a europoslanci zvyšují tlak na rumunskou vládu, aby vysvětlila nedávné kontroverzní reformy tamního soudního systému. Místopředseda Komise Timmermans hrozí „nelítostným hodnocením a dalšími prostředky“, rumunská premiérka vše odmítá. Během středeční debaty na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku chtěla Evropská komise po rumunské premiérce Viorice Dăncilăové dopodrobna vysvětlit reformu trestního řádu a odvolání soudců, tedy kroky, ke kterým se její vláda složená ze socialistů a liberálů rozhodla přistoupit v posledním roce. Tato rozhodnutí mnozí popisují jako snahu ztížit protikorupčnímu vyšetřování. Po Polsku a Maďarsku by tak Rumunsko mohlo být dalším státem, proti kterému bude zahájeno řízení kvůli pochybnostem o stavu právního státu. Neblaze proslulý Článek 7 Smlouvy o EU může až pozastavit hlasovací práva země v Radě, pokud se prokáže porušení základních práv EU. Něco takového se ale v unijní historii ještě nestalo a zatím je to málo pravděpodobné. K situaci v Rumunsku se už srpnu vyjadřovala také česká eurokomisařka Věra Jourová, která apelovala na vládu východoevropského státu, aby si kontroverzní reformu justice ještě rozmyslela. „Je jasné, že Rumunsko jako země předsedající Radě EU bude od ledna odpovědné nejen samo za sebe, ale také za celou Evropu. Jde přitom o to, aby bylo důvěryhodné, zejména také v otázkách justice,“ zdůraznila Jourová.

Jourová: Rumunsko by mělo reformu justice ještě přehodnotit

„Rozhodnutí rumunských úřadů přepracovat trestní řád a upravit strukturu soudního systému zpochybňují v Rumunsku i jinde v Evropě. Takové úpravy mohou znesnadnit boj proti korupci,“ upozornil Frans Timmermans, místopředseda Komise. Podle analytika z bruselského think-thanku European Policy Centre Paula Ivana nezachází reforma justice tak daleko jako v Polsku. „Navržené změny by ale určitě vedly ke větší politické kontrole nad soudním systémem a zároveň by snížily význam pozice prezidenta,“ vyjádřil se pro server EUObserver. Tři zákony upravující práva soudců a Nejvyšší soudní rady byly upraveny na konci roku 2017 a zanechaly rumunské Ministerstvo spravedlnosti s pravomocí jmenovat a odvolávat soudce dle uvážení. Mezitím byl žalobce zabývající se korupcí, jehož práci mnozí oceňovali celou řadu let, v červenci odvolán. 10. srpna se pak následné demonstrace zvrhly v násilí, čtyři stovky lidí skončily v nemocnici.

Europoslanci dnes doporučili Radě, aby zahájila řízení proti Maďarsku

Kritika z více stran

„V Rumunsku jsme mohli vidět velký posun [v boji proti korupci], ale vše se teď vrací do starých kolejí,“ shrnul Timmermans. Místopředseda Komise si rozhodně nebral servítky. Rumuni jsou izolováni také v rámci parlamentní frakce S&D. Lídr rumunské delegace odmítl odpovědět na otázky europoslance z řad S&D na poradě začátkem tohoto týdne. Diskuse se tam dotkla také plánovaného rumunského referenda o reformě manželství a jeho zákazu mezi osobami stejného pohlaví. „Odporuje to základním právům, tečka. Otázka respektování hodnot není švédský stůl,“ zdůraznila francouzská europoslankyně Sylvie Guilaumeová. Benátská komise působící pod Radou Evropy má za úkol předložit zprávu o Rumunsku v polovině října. Občanskoprávní výbor Parlamentu zároveň provádí vyšetřování, které by mohlo vést až k žádosti o začátek řízení pro porušení principu právního státu. Rumunská premiérka a bývalá europoslankyně Viorica Dăncilăová na obvinění své vlády reagovala chladně a zpochybnila relevanci názoru Benátské komise. „Začnu základní otázkou: pro koho se zde snažíme vytvořit fungující justiční systém? Pro Benátskou komisi, nebo pro Rumunsko?“ zeptala se. Následně poukázala na to, že Rada Evropy nezmínila tajnou dohodu mezi kanceláří bývalého protikorupčního žalobce a tajnými službami, které podle ní „napíchly miliony lidí“ v Rumunsku.

Hlasitá diskuse

Dăncilăová také zpochybnila integritu rumunských soudců. „Ze tří tisíc soudců polovina byla vyšetřována a má záznam v trestním rejstříku,“ upozornila. Stejně jako lídři Polska a Maďarska obvinila Unii z nepřiměřené kritiky své země. Tato poznámka Timmermanse rozčílila a upozornil na to, že nekritizuje rumunskou společnost, ale pouze její vládu. Zároveň se zvýšeným hlasem upozornil na to, že „pokud bude muset být Komise při probíhajícím hodnocení [rumunské situace] nelítostná, tak bude“. Navíc pohrozil, že pokud bude zapotřebí využít i jiné nástroje, Komise se toho bát nebude. Diskuse se neobešla bez hlasitějších projevů, a to především od krajní pravice, která rumunskou vládu podpořila. Její kritikou naopak nešetřili například Zelení.

With the reform of the Criminal code, the #Romania government makes it legal for officials to abuse their power in favor of their party or associates. The government will allow convicted criminals to get away with their stolen money. You are de facto legalizing #corruption! pic.twitter.com/UALKy1a0aH

— Greens/EFA in the EU Parliament 🌍 (@GreensEFA) October 3, 2018

Několik europoslanců během svých příspěvků zvýšilo hlas, a to včetně španělského poslance z lidovecké frakce Estebana Gonzáleze Ponse. Podle něj má rumunská premiérka pouze dvě možnosti. „Buď vyslechnete Evropský parlament, občany a rumunský parlament, nebo si vyberete se jakékoliv demokratické diskusi a kritice vyhnout,“ nedržel se zpátky Pons. Nizozemská poslankyně Sophie Int’ Veldová vyzvala politické strany v Rumunsku, aby prošetřily zdroj financování kampaně před zmíněným referendem, které se má uskutečnit tento víkend 6. a 7. října.

Další vývoj ve sporu Evropské unie s Polskem. Komise předává případ Soudnímu dvoru