Evropská komise (EK) prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Pokud se potvrdí systémový problém, země může přijít o všechny dotace, které na ní čekají v novém programovém období 2021-2027.
Evropská komise by měla vůči Česku v souvislosti s ukončeným auditem kolem Agrofertu vůbec poprvé použít nové pravidlo spojující čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu a zastavit zemi vyplácení dotací, navrhují europoslanci Evropské lidové strany.
Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.
Maďarsko a Polsko podle očekávání podaly k Soudnímu dvoru Evropské unie stížnost na mechanismus, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním hodnot právního státu. Soudní dvůr EU o tom dnes informoval na twitteru.
Ekonomické problémy, potlačování nezávislosti či rozjíždějící se vlak zelené a digitální transformace. To jsou výzvy, kterým dnešní evropský mediální sektor čelí. Podle EU jsou média klíčová pro fungující demokracii, a proto je ve veřejném zájmu, aby plnila svou roli.
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.
Provozovatelé sociálních sítí by se v příštím půlroce měli zaměřit na boj s dezinformacemi kolem očkování proti covidu-19. Facebook, Twitter, Google a další velké internetové firmy k tomu dnes vyzvala Evropská komise.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
S místopředsedou Evropského parlamentu Marcelem Kolajou (Piráti, Greens/EFA) redakce EURACTIV.cz hovořila o vlivu sociálních sítí i revoluční snaze EU o jejich regulaci. „O tom, co je nelegální musí rozhodovat nezávislé a nestranné soudy,“ říká.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla nedávným útokem na Kapitol ve Washingtonu šokována. Rakouskému deníku Der Standard řekla, že něco podobného se může stát i v Evropě.
Se začátkem nového roku vystřídali Portugalci v čele Rady EU Němce. Země kancléřky Merkelové si připsala několik zásadních úspěchů, a na Portugalsku teď bude, aby dosažené kompromisy přetavilo v konkrétní změny.
Nezávislá média jsou nedílnou součástí demokraticky fungující společnosti. Jejich úkolem je poskytovat veřejnosti důvěryhodné informace, na základě kterých se pak může rozhodovat – ať už u volebních uren, tak i ve svých každodenních životech.
V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.
Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.
Právní stát je v poslední době horkým tématem. Co ale přesně představuje? A proč je důležité principy vlády práva respektovat?
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
