Pro Ukrajinu má velký význam, že se Polsko, Česká republika a Maďarsko postupně odklánějí od EU a posouvají se až na samotný okraj Unie. Kyjev by chtěl být co nejblíže sjednocené Evropě, říká Kateryna Zarembo.
Britská vláda chce na brexitu pracovat co nejefektivněji, a proto bude od nynějška s EU jednat přímo premiérka Mayová. Ministr pro brexit Raab bude připravovat domácí podmínky. Spojené království dnes také oznámilo, že během přechodného období po odchodu z EU ponechá v platnosti unijní legislativu.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.
Česku hrozí, že se peníze z evropských fondů budou urychleně vyčerpávat na poslední chvíli podobně jako v minulém období, což přinese neefektivní utrácení peněz, varují analytici.
Podle dohody členských zemí mají v EU vzniknout vyloďovací centra pro zachráněné migranty. Komise dnes představila přesnější koncepci. Podobná střediska mají vzniknout i mimo EU. O návrzích Komise budou velvyslanci poprvé jednat už zítra.
Pomalého čerpání dotací na úspory energie v podnicích si všímá i Nejvyšší kontrolní úřad. Kritizuje mimo jiné dlouhý proces schvalování žádostí.
Za tři měsíce by měla být hotova dohoda o brexitu. Pokud se tak nestane, Británie odejde z EU bez dohody, což by mělo vážné následky pro obě strany. O možnostech i budoucích vztazích se dnes diskutovalo na Radě ministrů EU.
Plán EU na zřízení afrických center pro migranty, kteří čekají na udělení azylu v Evropě, Libye neakceptuje. Žádá evropské země, ať řeší situaci přímo v zemích původu migrantů.
Po téměř 20 letech komplikovaných jednání mezi EU a čtyřmi jihoamerickými zeměmi se očekává na přelomu srpna a září dosažení obchodní dohody, která může být třikrát větší než dohoda s Kanadou a Japonskem dohromady.
Sdělení Komise varuje členské státy před možnými závěry brexitových jednání. V případě tvrdého brexitu budou udržovat vztahy EU a Velké Británie pouze mezinárodní právo a pravidla Světové obchodní organizace.
Maďarsko se kvůli kontroverzním azylovým zákonům, které uplaťnují tvrdý přístup vůči žadatelům o azyl a migrantům, ocitne před evropským soudem. Evropská komise se podobným případem zabývala už v roce 2015.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Financial Times tvrdí, že demokracie v zemích V4 ohrožena není a že by se EU měla především zaměřit na zabezpečení svých hranic. Je prý zapotřebí EU zreformovat a navrátit pravomoce členským státům.
Země V4 táhnou v otázkách migrace dlouhodobě za jeden provaz. Podle závěrů červnové Evropské rady to vypadá, že snaha konečně přinesla alespoň nějaké ovoce. Dohoda na reformě azylového systému EU je však stále v nedohlednu.
Italská vláda razí tvrdý postup proti příchozím, a proto nově nejsilnější migrační proud míří do Španělska. Přes moře do Evropy tento rok dorazilo více než 50 tisíc migrantů, což je o 70 % méně než za stejné období minulý rok.
Evropská komise a národní úřady pro ochranu spotřebitele zveřejnily závěry týkající se svolání 8,5 milionu automobilů, ke kterému skupina Volkswagen v EU přistoupila po skandálu „Dieselgate“.
Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.
I v době sílícího protekcionismu chtějí Japonsko a Evropská unie podporovat volný obchod, řekl dnes japonský ministr hospodářství Motegi. Nová obchodní dohoda pokrývá asi třetinu globálního HDP.
