Členské státy EU dnes České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u DPH. ČTK to po jednání unijních ministrů financí řekla ministryně Alena Schillerová, podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge.
Česko-saský hornický region, který je součástí přeshraničního euroregionu, slaví úspěch. Dostal se totiž na seznam světového dědictví UNESCO a nyní se může těšit velkému zájmu turistů. Jakou roli v tom sehrávají evropské dotace?
Česká delegace pojede na konci listopadu jednat do Bruselu o stavbě nového jaderného bloku v ČR. Tématem budou například podmínky pro schválení plánovaného zdroje Evropskou komisí, takzvanou notifikaci.
Evropská unie se stále nedohodla na podobě nového víceletého finančního rámce, podle kterého se plánují společné výdaje. Využít toho chce skupina 16 států, která plánuje na poslední chvíli společně zatlačit na zachování objemu financí v politice soudržnosti.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?
Dětské skupiny jsou ze strany českých rodičů vítanou alternativou přeplněných školek. Důležitá je stabilita jejich financování, které dnes z velké části pokrývá EU a do budoucna by měl stát.
ČR, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků. Uvedla to v dnešním stanovisku generální advokátka unijního Soudního dvora.
Zemědělské oborové organizace se obávají přijetí obchodní dohody se zeměmi Latinské Ameriky – s tzv. Mercosurem. Důvodem je dopad vyššího dovozu do EU na klima a nižší standardy jihoamerických farmářů.
České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.
Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii.
Po včerejším schválení úprav v brexitové dohodě podpořili lídři členských států zastavení vydávání licencí pro prodej zbraní Turecku. Naopak prozatím nenašli shodu nad zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií.
V čem byly letošní evropské volby jiné než předchozí a jak přimět Evropany k tomu, aby se zajímali o dění v Bruselu? Odpovídá Stephen Clark, ředitel Oddělení Kontaktních kanceláří Evropského parlamentu.
Více přístupné cestování pro osoby se zdravotním postižením, boj za rodinné dávky Čechů v Rakousku nebo práva homosexuálů. To je jen krátký výčet témat, kterými se chce nově zvolená europoslankyně Maxová zabývat v následujících pěti letech v Evropském parlamentu.
Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Německá uhelná komise rozhodla, že Německo by mělo do roku 2038 skoncovat s těžbu uhlí. S ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem jsme hovořili mimo jiné o tom, jak uhelná komise dosáhla kompromisu, a jak by se z německého příkladu mohla poučit ČR.
Češi aktuálně žijící v Británii zde budou moci i po letošním 31. říjnu bydlet a pracovat, a to i v případě brexitu bez dohody. Za takového vývoje by pro ně bylo klíčové datum 31. prosince 2020.
Nová podoba zemědělské politiky, problémy českého venkova, zelená politika Ursuly von der Leyenové i brexit. To jsou témata, o kterých redakce EURACTIV.cz hovořila s českou europoslankyní Veronikou Vrecionovou (ODS, ECR).
