Bezpečnější, odolnější, rychlejší, komfortnější a méně hlučná. Právě taková by měla být nejvytíženější, nejstarší a nejdelší dálnice v Česku po dokončení právě probíhající modernizace.
Jak se uzavírání vnitřních hranic EU projevilo na českém dovozu a vývozu? Máme se bát o budoucnost schengenského prostoru? Sledujte online debatu serveru EURACTIV.cz.
Čerpání financí prostřednictví tzv. integrovaných nástrojů v sobě skrývá celou řadu výhod, od přesnějšího zacílení dotační pomoci až po širší spolupráci obcí a jiných subjektů z jednoho společného území.
Je to projekt s velkými ambicemi: najít cestu k novým lékům na těžké neurodegenerativní nemoci, jako jsou například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba a s nimi související poruchy.
Česká vláda vezme zpět únorovou žalobu, kterou podala k Evropskému soudnímu dvoru kvůli pozastaveným dotacím pro Agrofert Holding. Reaguje tak na to, že Evropská komise své rozhodnutí zrušila.
V Poslanecké sněmovně se objevil návrh, aby Česko vypovědělo Lisabonskou smlouvu, a nemuselo tak nadále implementovat legislativu EU. Něco takového ale není možné. Proč by se jinak Britové „obtěžovali“ se zdlouhavým brexitem, kdyby to možné bylo?
Státy Evropské unie trápí narůstající nelegální dovozy produktů ze zemí mimo EU, především z Číny. Na první pohled se to může zdát velmi výhodné, protože cena je často hodně zajímavá. Nicméně se zde naskýtá spousta „ale“…
České Contipro dodává kyselinu hyaluronovou největším kosmetickým a farmaceutickým firmám světa. Její výrobu kombinuje i s nanotechnologiemi. Firma vytvořila třeba přístroj, který dokáže z nanovláken kyseliny a dalších látek vytvořit 3D objekty využívané v medicíně.
Vláda na včerejší tiskové konferenci představila harmonogram, podle kterého se mají v Česku uvolňovat restriktivní opatření. Usnesení vlády týkající se plánu ale chybí.
V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností.
Před 30 lety v Praze nejezdily žádné bezbariérové spoje. Dnes jsou tři čtvrtiny autobusů a tramvají nízkopodlažních a podobný je i poměr stanic metra s výtahy či plošinami pro vozíčkáře. Pražská MHD má ale stále co dohánět.
Dopady koronaviru na evropskou ekonomiku ukazují, jak důležité je na globální úrovni nalézt shodu na digitální dani, myslí si italský eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
S příchodem koronavirové pandemie se mnoho členských států rozhodlo uzavřít své hranice. Snaha omezit šíření nákazy covid-19 se ale negativně podepsala na jednom z klíčových úspěchů evropské integrace – schengenském prostoru volného pohybu, který letos v březnu oslavil 25. výročí.
Česko si i přes zvýšený počet testů, kterým zjišťuje nákazu novým typem koronaviru, za poslední týden pohoršilo v žebříčku zemí Evropské unie. Před týdnem bylo sedmé, nyní mu patří 13. příčka.
Kritika bude směřovat především na to, že „EU nic neudělala, proto je EU zbytečná“. Je to jakýsi „koronaparadox“, protože do vypuknutí epidemie odpůrci EU vyčítali Unii spíše „diktát“ a „omezení suverenity“, píše psycholog a analytik ústavu STEM Nikola Hořejš.
Nemocnicím v Evropské unii v důsledku omezení v obchodu a vytváření nadměrných zásob v členských zemích hrozí nedostatek léků pro pacienty trpící nemocí covid-19.
Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.
Pendleři, sezónní či vyslaní pracovníci jsou závislí na otevřených hranicích, kvůli nouzovému stavu se však řada z nich nemůže dostat do práce. Pravidla se navíc s téměř každým dnem mění.
