Evropská agentura pro chemické látky doporučila, aby Unie plošně zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek. Co ji k tomu vedlo? Dočkají se evropské země plošného zákazu? A jaké jsou reakce? Odpovídá šéfredaktorka portálu EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Rusko může čelit novým sankcím EU, neboť jeho režim je stále více autoritativní a odmítá dialog, prohlásil dnes v debatě s europoslanci šéf unijní diplomacie Josep Borrell, jehož cestu do Moskvy z minulého týdne část z nich zkritizovala.
Evropská komise chystá ambiciózní plán takzvané „beztabákové generace“. Za dvacet let si má podle něj na kontinentu zapálit cigaretu jen pět procent lidí. Od menšího počtu kuřáků si komise slibuje hlavně nižší výskyt rakoviny plic.
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?
Erasmus není jediný program, který mladým lidem umožňuje vyrazit na zkušenou do zahraničí. Evropský sbor solidarity podporující dobrovolníky funguje již čtyři roky. S novým programovým obdobím 2021-27 dostane i nový kabát, podíl na tom mají i Češi.
Komise učinila první krok k plošnému zákazu používání olova v loveckých střelných zbraních a při rybolovu. Zákaz dosud platí pouze pro okolí mokřadů a vzhledem k velkému odporu se o návrhu dají v příštích měsících čekat dlouhé debaty.
Evropské regiony se připravují na náročnou transformaci. A jak Evropská komise deklaruje, nechce nechat nikoho na holičkách. Na transformaci vyčlenila nemalou část nového rozpočtu EU. Jaké fondy mohou členské země a jejich regiony na transformaci využít?
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
Česko je dlouhodobě jedním z evropských premiantů v oblasti třídění odpadu. Proč tomu tak je a jak k tomu přispívají fondy EU?
Mít novou společnou zemědělskou politiku hotovou do konce března. Takový ambiciózní cíl si pro své předsednictví Radě Evropské unie stanovilo Portugalsko.
Na více než dvojnásobek dnes Evropská komise zvýšila limity pomoci, kterou mohou státy Evropské unie poskytovat firmám zasaženým koronavirovými omezeními. Maximální částka na jednu společnost bude nově 1,8 milionu eur (asi 47 milionů korun).
Výhodou spolupráce s TOP 09 a lidovci je, že se v pohledu na evropské otázky nepřekvapíme, říká v rozhovoru europoslanec ODS Evžen Tošenovský. Podle svých slov doufá, že se po plynu sníží v rámci EU odpor i vůči jaderné energii.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
EU by měla letos přijmout novou strategii vůči arktickému regionu. Jak vypadala dosavadní politika a bude se nějak radikálně měnit? Hrozí v Arktidě konflikt? A jakou pozici zastává Česko? Na dotazy redakce EURACTIV.cz odpovídá odbornice na arktický prostor Barbora Halašková.
