První kolo českých prezidentských voleb neuniklo pozornosti evropských médií ani politiků. Redakce se ptala europoslanců ve Štrasburku, co na výsledky říkají.
Evropské peníze drží české zdravotnictví nad vodou. Pomáhají při stavbě nových pavilonů nemocnic a modernizaci přístrojů, zvyšují kybernetickou odolnost, rozvíjí výzkum nebo financují péči v domovech pro seniory. A bude to tak i nadále.
Rostoucí náklady na život jsou hlavní starostí pro 93 procent Evropanů. Naopak jen třetina z nich je přesvědčená o tom, že národní vlády nebo EU udělaly dost při řešení tohoto problému.
Prezident/ka České republiky dnes nemá v evropských otázkách příliš silný hlas, agenda leží především v rukou premiéra a ministrů. Postoj prezidenta či prezidentky k zásadním prioritám EU či evropské integraci je však důležitý, ať už kvůli reprezentaci ČR v zahraničí nebo vlivu na veřejnou debatu v zemi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron úterním přijetím bývalého českého premiéra Andreje Babiše v Elysejském paláci nešťastně vstoupil do kampaně před českými prezidentskými volbami. Myslí si to bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Přidělenou částku z unijního pokrizového fondu obnovy – zhruba 180 miliard korun – by mělo Česko z 37 % investovat do ozelenění ekonomiky. Velkou součástí proměny je sektor dopravy. Do její modernizace hodlá tuzemsko investovat z fondu necelých 29 miliard.
Česko zatím nestanoví termín k přijetí společné evropské měny. Shodla se na tom při dnešním jednání vláda, která tak podpořila doporučení ministerstva financí a České národní banky zatím takový krok nedělat.
Česká doprava se na své cestě k dekarbonizaci ubírá správným směrem, chce to ale čas, peníze, jednodušší pravidla a chytré kampaně se známými tvářemi. Velkou výzvou je v Česku například dopravní obslužnost menších obcí.
Fond obnovy, se kterým přišla Evropská unie, aby oživila evropské ekonomiky po koronavirové krizi, státům nepřináší jen dotace, ale i půjčky, a to konkrétně z tzv. nástroje pro oživení a odolnost. Česko o takovou půjčku zájem má. Zda si další miliardy z EU půjčí má rozhodnout do konce roku vláda.
Spolupráce mezi Českem a Bavorskem je přirozená a funguje dobře, říká Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU Plzeňského kraje. Projekty, jejichž cílem je odbourat fyzické i mentální hranice, financuje Evropská unie.
Hranice jsou sice dnes otevřené, v myšlenkách lidí ale stále existují bariéry, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Veronika Hofingerová. Evropské programy typu Interreg mají podle ní velký efekt a daří se jim historicky znevýhodněné regiony měnit k lepšímu.
EU je tématem, se kterým se Češi setkávají už ve školních lavicích. Výuka o sedmadvacetičlenném bloku ale není jednoduchá. Učitelům by se mělo pomoci, aby z výuky „těžkých“ témat neměli obavy.
Výcvik ukrajinských vojáků v ČR by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Na dnešním zasedání souhlas s pobytem a výcvikem vojáků vyslovila vláda, oznámila ministryně obrany Jana Černochová.
Výroční konference sítě Enterprise Europe Network je celosvětovým fórem pro partnery, zástupce evropských institucí a klíčové stakeholdery.
Srovnání se zbytkem Evropy ukazuje, že české firmy a výzkumníci nejsou příliš aktivní v patentování svých nápadů na mezinárodní úrovni. Příčiny leží ve finančních nákladech i v byrokracii, ale možná i v samotném výzkumném prostředí v Česku.
Aktuálně se v Česku zhruba polovina obalů ze žlutých kontejnerů materiálově recykluje, třetina se využije k výrobě energie a jedna šestina jinak nevyužitelného se skládkuje, připomíná v komentáři obalová společnost EKO-KOM.
Jeden za všechny, všichni za venkov. Česká republika má svůj Venkovský pakt, který má dopomoct k tomu, aby se o budoucnosti českých obcí rozhodovalo odspoda. Jen strategie ale skutečný rozvoj venkova nezajistí.
Evropská unie musí společně aktivněji čelit ruské propagandě v Africe. Na dnešním zasedání dvoudenního setkání zvláštních zmocněnců pro oblast Sahelu to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.
