Fenomén sdílené ekonomiky si rychle našel mnoho příznivců. Jsou mezi nimi však i takoví, kteří v ní našli pohodlné podmínky pro svůj byznys kvůli nejasnostem v tom, co vlastně sdílená ekonomika je. Proti nim se bouří řada tradičních podnikatelů, zejména z oblasti ubytovacích služeb nebo taxi. Touto problematikou se začala zabývat i Evropská komise.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Podvody s tachometry postihují až třetinu všech ojetých automobilů, což stojí zákazníky v celé EU podle konzervativních odhadů…
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Evropská komise zahájila proti Česku řízení kvůli uprchlickým kvótám, Praha chce zase Brusel žalovat kvůli směrnici o zbraních. V Evropě se ale děly i další věci. Itálie má za sebou například komunální volby, ve kterých pohořelo Hnutí pěti hvězd.
Vláda bude schvalovat akční plán pro proměnu znevýhodněných regionů, mezi které patří i Ústecký kraj. Ten mimo jiné chystá novou energetickou koncepci. Proměnit ale bude potřeba i myšlení lidí. Hovořilo se o tom během debaty, kterou v Ústí nad Labem pořádal EurActiv.
Získat stavební povolení není v Česku nic jednoduchého. Novela stavebního zákona měla přinést změnu, v současné podobě však budou její dopady omezené. Myslí si to i ředitelé stavebních firem.
Česká republika by se novým iniciativám Unie v oblasti sociální politiky neměla bránit. Může se tak přiblížit ostatním členským státům a pojistit si lepší budoucnost. Další výhody sociální dimenze EU nám přiblížil bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.
Politici i odborníci debatovali u kulatého stolu o výzvách a příležitostech, které přináší útlum těžby uhlí a restrukturalizace regionu. Nástroje a finanční zdroje k dispozici jsou, kraj však musí mít jasnou představu o tom, kam chce směřovat.
Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
Posílení společné obranné a bezpečnostní politiky patří mezi evropské priority ČR, uvedl premiér Sobotka na páteční konferenci v Praze. Členské země se už shodly, že chtějí spolupráci prohloubit. Komise k tomu přidala výhled do roku 2025.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. EU chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily.
Společným tématem celé Evropy byla v uplynulém týdnu bezpečnost. Kromě toho jsme sledovali volby ve Velké Británii, výpověď bývalého šéfa FBI a situaci na Blízkém východě.
V oblasti výzkumu a inovací na tom Česká republika není vůbec špatně. V některých případech disponujeme dokonce lepším vybavením než v Německu či v USA. Přesto je stále co zlepšovat. Inspirovat bychom se mohli mimo jiné švédským „ministerstvem budoucnosti“. Jednou z cest je i podpora malých a středních podniků. V Česku je však nezvykle velká koncentrace nadnárodních firem, uvádí v rozhovoru pro EurActiv místopředseda Technologické agentury ČR Martin Bunček.
Evropa získá novou zbraň proti korupci a podvodům. Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se dnes dohodlo dvacet členských států včetně České republiky. Fungovat začne za dva až tři roky.
Kvalitní výzkum a vývoj bude pro budoucí konkurenceschopnost a ekonomický rozvoj ČR klíčový. I přes jistý posun v této oblasti však máme pořád co zlepšovat. Všímá si z toho i Evropská komise, která kritizuje zejména nekvalitní výsledky a nedostatečnou aplikaci nových technologií do praxe.
Evropská unie v průběhu příštích osmi let zapracuje na lepší koordinaci a spolupráci obranných sil jednotlivých zemí. Podporují to i euroskeptičtí Češi.
