Nižší ceny cukru, rozšíření plochy pro pěstování cukrové řepy, vyšší konkurence mezi evropskými cukrovary, méně byrokracie. Přesto cukr zůstane pod drobnohledem EU. Jaká opatření čekají pěstitele cukrovky, jak se producenti cukru připravují na konec cukerných kvót a proč se Česko nemusí obávat liberalizace trhu?
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
Nejprve jarní mrazy, pak horko, sucho a krupobití. Kombinace, kvůli které se letos sklidí méně obilí, řepky nebo ovoce. Vláda ČR včera schválila kompenzaci ve výši 2 miliard korun. I Evropská komise chce zemědělcům pomoci a nabízí jim mimořádné odškodnění v podobně dřívějšího vyplacení části dotací. Česko je mezi 10 zeměmi, které takovou nabídku dostaly.
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Zemědělské dotace pro velké podniky vyvolávají rozpor mezi českými zemědělci. Zatímco jedni tvrdí, že velké podniky si zaslouží podporu, druzí by jejich příjmy z dotací omezili.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany plně využívat potenciál, který poskytují současné evropské smlouvy, říká český ministr zahraničí. Rozhodující slovo však mají a budou mít jednotlivé členské země.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Marian Jurečka dnes představil vládě svou vizi Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Efektivní podpora zemědělců musí mít podle ministra zemědělství jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti.
Malí podnikatelé na venkově budou moci čerpat zvýhodněné úvěry nebo další formy podpory od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tu chce vláda změnit na národní rozvojovou banku.
