Evropští lídři se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, kde je čeká vypjatá debata o klimatickém cíli EU pro rok 2040. Hlavy členských zemí EU mají vytyčit parametry, za jakých podmínek mířit k poklesu emisí o 90 % oproti roku 1990.
Česko je v očích Bruselu lídrem ve využívání speciálního Fondu spravedlivé transformace. Navzdory porodním bolestem dotačního programu a kritice od tuzemských aktérů, získalo Česko ocenění JTP Champions Awards v kategorii „Lídr v implementaci Fondu pro spravedlivou transformaci“.
Jak skloubit konkurenceschopnost s klimatickými ambicemi je teď nejdůležitější téma, které se v EU řeší. V následujících měsících to bude zjednodušování legislativy, snižování byrokracie a průmyslová politika, míní Štěpán Černý, který je novým českým velvyslancem ve výboru Coreper I.
Evropská unie může v rámci „zjednodušování“ regulací polevit v některých klimatických pravidlech. Vyplývá to z dopisu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen adresovaném členským státům.
Česko čeká po volbách změna vlády, což by se mohlo výrazně propsat i do kurzu zahraniční a evropské politiky. Jak by to mohlo vypadat, jsme probrali v nové epizodě podcastu Evropa zblízka s výkonným ředitelem AMO Vítem Dostálem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Považuje to za důležité pro budoucnost ČR.
Česká zahraniční a evropská politika se po říjnových parlamentních volbách změní. Jak? V podcastu Evropa zblízka odpovídá výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.
Česká republika podporuje vzájemná uznávání rozhodnutí o navracení neúspěšných žadatelů o azyl mezi státy EU. Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana to pomůže k tomu, aby byla návratová politika efektivní v rámci celé Evropské unie.
Diskuse o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO) nepřichází u vznikající vlády ANO, Svobody a přímé demokracie (SPD) a Motoristů v úvahu, a i ve smyslu referenda.
Evropská komise v létě navrhla víceletý rozpočet EU na roky 2028 až 2034 a označila ho za ambciózní. Při bližším pohledu to tak ale úplně nevypadá. Platí ovšem, že se minimálně strukturou a prioritami dost liší od těch minulých. Co to znamená pro Česko jsme probrali v podcastu Evropa zblízka s analytikem Institutu EUROPEUM Filipem Křenkem.
Pokud bude šéf hnutí ANO Andrej Babiš znovu jmenován českým ministerským předsedou, Evropská komise situaci pečlivě prozkoumá a ověří neexistenci střetu zájmů.
Návrh na sledování on-line komunikace lidí namířený proti dětské pornografii a zneužívání dětí se nebude projednávat na úterním zasedání unijních ministrů vnitra, jak bylo původně plánováno.
V EU se pomalu rozjíždí jednání o novém víceletém rozpočtu bloku na roky 2028-2034. Letní návrh Komise ale schytává kritiku z mnoha stran. Bude nový rozpočet revoluční? Je pro Česko dobrou nebo špatnou zprávou? A na co se bude muset tuzemsko s příchodem nového rozpočtu připravit? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik EUROPEUM Filip Křenek.
Europoslanci si dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) připomněli druhé výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael a shodli se na urgentní potřebě umožnit přístup humanitární pomoci do Pásma Gazy.
Kdo bude novým šéfem či šéfkou ministerstva životního prostředí? Zálusk si dělají Motoristé, jak vysvětlujeme v říjnovém vydání Dekarbo briefu.
Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu (EP) bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu).
Vítězství Andreje Babiše v českých sněmovních volbách není pro Brusel dobrá zpráva, bude ale záležet na konečné podobně jeho vlády, uvedli analytici, které oslovila ČTK.
Z Česka zní „ne“ dalšímu unijnímu klimatickému opatření – a sice návrhu Evropské komise na emisní cíl pro rok 2040 ve výši 90 %.
