V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?
V sídle Evropského parlamentu se v září sešlo 200 občanů EU vybraných podle národnosti, věku, pohlaví či socioekonomického zázemí, aby diskutovali, jak si představují budoucnost Evropské unie. Jak první „občanskou agoru“ hodnotí český zástupce?
Předejít dalším pandemiím nebo bioterorismu má nová evropská agentura-neagentura, která spojí dohromady peníze a mozky z celé EU. Přesvědčit všechny členské státy o její smysluplnosti ale může být oříšek.
Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení.
Předsedkyně Evropské komise dnes v Evropském parlamentu ve Štrasburku pronesla tradiční projev o stavu Unie, ve kterém představila výhled EU pro následující rok. Řeč přišla pochopitelně na koronavirovou pandemii, ale také na budoucnost evropské obrany nebo ochranu unijních hodnot.
Nový průzkum Eurobarometru se ptal na to, jak co nejlépe naložit s mimořádným fondem obnovy. Došlo ale i na právní stát – čtyři z pěti Evropanů si myslí, že EU by měla dávat peníze jen těm zemím, které dodržují pravidla.
Asistenti europoslanců nepracují jen na administrativě, často se podílí i na evropské legislativě, vysvětluje host posledního dílu letní minisérie podcastu Evropa zblízka Tomáš Opat. Jaká je práce v Evropském parlamentu? A zrušil by přesuny do Štrasburku?
Rozumět jen národní politice je intelektuální vzpruha, natož tak procesům EU, které nám jsou vzdálenější, říká autor Pana Evropy, video projektu popularizujícího EU. Poslechněte si podcast s Janem Sochorem, nejen o EU, ale i o budoucnosti vodíku v ČR.
I po osmi měsících od konce přechodného období nefungují vztahy Británie s Unií tak, jak mají. Je to patrné jak v praktické, tak i politické a právní rovině. Ožehavým tématem je nadále severoirský protokol. Jaký to s ním nyní vypadá?
Ze start-upové scény a od rozběhnuté kariéry na stáž do Evropské komise. Jaké je podílet se na tvorbě Green Dealu? Jsou stáže v EU přínosné nejen pro studenty, ale i pro profesionály? Poslechněte si podcast Evropa zblízka s Klaudií Mrkusovou.
Poslechněte si první epizodu srpnové minisérie podcastu Evropa zblízka s mladými lidmi, kteří se profesně či jinak věnují EU. Tentokrát s aktivistou Adamem Trunečkou. Jak si představuje budoucnost Evropské unie? A jaké bylo jeho setkání s předsedkyní Evropské komise?
Pro státy Evropské unie je výhodné využívat společnou platformu ke spolupráci v otázkách vnější bezpečnosti. Na jaké oblasti se EU zaměřuje? A co plánuje do budoucna?
Evropská komise chystá na letošní rok revizi směrnice o zdanění tabákových výrobků. V souvislosti s ní se vede debata, jak danit nové tabákové výrobky na trhu, jako jsou elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Názory se totiž různí.
Žádný jiný stát EU nepodceňuje Konferenci o budoucnosti Evropy tak mocně jako Česká republika. Jenže právě tato konference ukončí tradiční českou unijní politiku, která vždy zahajuje mocnou ofenzívou apatie, aby nakonec přešla do pozdního protestu, píše v komentáři David Klimeš.
Konference o budoucnosti Evropy trvá již dva měsíce a pomalu se přesouvá z internetového prostředí k opravdovému setkávání. V červnu proběhlo první plenární zasedání, několik debat má za sebou i Česko. K dosavadnímu průběhu se však objevují kritické komentáře.
Zatímco některé členské státy chtějí postupovat v evropské integraci rychleji, mnohé zůstávají v dalším pokroku spíše opatrnější. Může být řešením tzv. diferencovaná integrace? Jaké jsou její výhody a nevýhody?
Otázka budoucí podoby Evropské unie je nyní díky probíhající Konferenci o budoucnosti Evropy více než aktuální. Jak má vypadat evropská integrace v následujících letech? A směřuje sedmadvacítka k vícerychlostnímu modelu?
Ve znamení snahy nasměrovat EU na cestu z pandemie nemoci covid-19 se neslo portugalské předsednictví Rady EU. Diplomaté se shodují, že Lisabon významně přispěl například k rychlému zavedení covidových cestovních certifikátů či spuštění mimořádného fondu obnovy.
