Evropané se obávají, že roboti je v budoucnu připraví o práci. Unie se proto chce umělé inteligenci postavit čelem a chystá strategii, která má zajistit, aby z nových technologií těžili všichni.
Výbor pro zahraniční věci Evropského parlamentu chce projednat návrh, který má výrazně omezit financování teroristických organizací ze zahraničních zdrojů. Cílí hlavně na konkrétní opatření proti praní špinavých peněz a lepší sdílení informací. Zastavení toku financí od zahraničních sponzorů může být klíčové i k poražení džihádistické organizace Islámský stát.
Brusel zemědělcům přestane nařizovat konkrétní opatření a zodpovědnost převezmou členské státy. Komise jen bude dohlížet na to, by plnily předem dohodnuté cíle a strategie, jinak země nebudou mít nárok na finance. Pro český venkov to však může vzhledem k výsledkům voleb znamenat nebezpečí.
Jak zachránit český venkov před odlivem obyvatel a českou krajinu před suchem a erozí? Podle Hynka Fajmona může pomoci nová zemědělská politika EU, i když domácím velkopodnikům se změna líbit nebude.
Jedni chtějí podporovat malé a střední podniky, jiní zase vzdělávání. Z evropských peněz se dá ale podporovat i přeshraniční spolupráce, která posiluje vztahy mezi příhraničními regiony a jejich občany. Budou na to všechno prostředky i po roce 2020?
Členské země dnes měly poslední příležitost k tomu, aby prodloužily licenci pro prodej glyfosátu, látky, která může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Příležitosti využily, a to i přes odpor více než milionu občanů EU.
Může Česko reálně ovlivnit přijímání evropských regulací? Nebo všechno rozhodnou velké členské země? Změní se pohled na Českou republiku, když bude mít trestně stíhaného premiéra? O těchto a dalších věcech jsme mluvili s Michaelem Gahlerem, německým lidoveckým europoslancem, který se dlouhodobě zabývá děním ve střední a východní Evropě.
Za necelý měsíc mají evropští lídři diskutovat o tom, jakým směrem by se měla EU dále vyvíjet a jak reformovat eurozónu. Bez stabilního Německa ale pravděpodobně žádná významná rozhodnutí nepadnou.
Největší část peněz půjde na růst a tvorbu pracovních míst, strategické investice a konvergenci.
Budoucnost inovací a investic v EU leží v návratných půjčkách. Česko je však příliš nevyužívá a preferuje místo nich dotace. Díky inovativním finančním nástrojům je teď možné využít obě varianty.
Ministři zemí EU dnes schválili 20 principů, které mají zajistit lepší životní a pracovní podmínky pro Evropany. Je mezi nimi třeba zajištění spravedlivé mzdy nebo bezpečnosti na pracovišti. Dokument sice není závazný, ale členským zemím dává vodítko, jak postupovat. Pokrok bude pravidelně hodnotit Evropská komise.
Celoevropské tísňové volání 112 známe asi všichni. Europoslanci však mají s touto linkou velké plány. V budoucnu by se nám tak mohlo stát, že nám od „sto dvanáctky“ přijde SMS zpráva varující před hrozící katastrofou či teroristickým útokem. Už od dubna pak na tuto linku bude v případě nehody povinně a hlavně automaticky volat každé nové auto.
Dezinformace se šíří Evropou. Falešné zprávy pocházející z Ruska mohly ovlivnit referendum o brexitu, katalánskou krizi, ale také parlamentní volby v Česku. Unie se proto chystá vůči negativní propagandě obrnit.
Deklarace katalánské nezávislosti byla anulována. Osm katalánských exministrů bylo uvězněno. První polovina listopadu v Katalánsku přinesla demonstrace, protesty a stávku. Podívejte se na náš přehled.
Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Jednotlivé strany si musí zodpovědět otázku, zda chtějí hrát s panem Okamurou jeho hru. Občanští demokraté to dělat nebudou, říká europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS). Co očekává od Andreje Babiše a jak se dívá na prezidentskou kandidaturu Mirka Topolánka?
