Problematika irských hranic se stává klíčovou otázkou rozvodového řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Dnešní návrh Komise by podle Londýna mohl oslabit ústavní celistvost Spojeného království, sám ale zatím nepřišel s jiným řešením.
To poslední, co naše zemědělství potřebuje, je zakonzervování současného nevyhovujícího stavu. Zastropování dotací je v zájmu všech, říká Asociace soukromého zemědělství.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
„Česku se evropské peníze čerpat daří,“ tvrdí náměstkyně ministryně pro místní rozvoj, která za koordinaci fondů zodpovídá. „Bohužel se ale potýkáme s negativním mediálním obrazem. Je to škoda, když vezmeme v úvahu, co všechno se už s pomocí evropských peněz podařilo vybudovat a co ještě máme před sebou,“ říká. Problematické oblasti přesto existují.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Jednání o obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur se dále protahují. Unijním zemědělcům se nelíbí zvyšování dovozu hovězího, Brazílie má problém s otevřením svého trhu evropským automobilkám. Pokud se však neshody podaří překonat, bude se jednat o zatím nejlukrativnější dohodu, kterou kdy EU uzavřela. Zároveň by se liberalizoval trh pro více než 750 milionů lidí.
Ani tvrdý, ani měkký brexit neprospěje klidné situaci v Severním Irsku, říká nová šéfka irské politické strany Sinn Féin. Obává se, že by obnovení hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem mohlo vést k zvýšenému napětí mezi severoirskými separatisty a unionisty.
Český premiér v demisi dnes bude na neformálním summitu v Bruselu debatovat s ostatními šéfy členských zemí o budoucnosti EU po brexitu. Dostanou se mimo jiné k evropským volbám a způsobu výběru nového předsedy Komise.
Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Komise spustila proti Polsku dosud nevyužitou proceduru kvůli možnému porušování zásad právního státu. Polsku tak hrozí ztráta některých práv, které mají členské země EU.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
Poslanec za ODS se domnívá, že ztráta měnového kurzu by v Česku vedla k vyšší inflaci. Ta ale u Slováků po přijetí eura nenastala, stejně tak jako nedošlo ke zdražení v obchodech. Česko také vidí riziko v nahrazení role národní centrální banky tou evropskou. S tím se Slovensko vypořádalo přijetím nezbytných opatření a dnes ekonomicky prosperuje. Zmínila to bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky na nedávné česko-slovenské debatě o euru.
Juncker se stal před čtyřmi lety tzv. spitzenkandidatem lidovecké frakce Evropského parlamentu a následně také předsedou Komise. Bude jeho nástupce vybrán stejným způsobem? Právě tuto otázku položil Donald Tusk premiérům a prezidentům zemí EU. Odpovědět mají na pátečním summitu.
Rozpočet EU na příští rok má podpořit hospodářský růst a zaměřit se na nové výzvy. Náklady evropských institucí by se naopak měly snížit. Na dnešním jednání se na tom shodli ministři financí členských států. Podle Česka se ale nesmí zapomenout také na evropské dotace. Diskuse se zaměřila i na budoucí víceletý rozpočet po brexitu. Zde ČR očekává, že bude muset platit do společné kasy víc.
Mnoho diskusí o navržené legislativě probíhá v Radě EU mimo dohled veřejnosti. Občané tak nemají přehled o chování zástupců svých vlád, a nemohou je hnát k zodpovědnosti. To si myslí ombudsmanka EU Emily O’Reillyová a požaduje změnu.
Zájmy Česka byly vyslyšeny. Výše přímých plateb pro evropské farmáře by neměla být po roce 2020 omezena. A pokud ano, tak pouze dobrovolně. Při včerejším jednání se na tom shodly dvě třetiny ministrů zemědělství členských států. Takzvaným zastropováním plateb pro největší farmy by jinak Česko přišlo až o pět miliard korun ročně z rozpočtu EU.
Unie se musí dohodnout na tom, zda se bude princip stejné odměny na stejném místě za stejnou práci vztahovat i na řidiče mezinárodní dopravy. Podle ministra dopravy Ťoka by to mohlo ohrozit český byznys, jiní však namítají, že bez spravedlivých pravidel se budou platy v dopravě čím dál více snižovat.
