Evropská komise dnes zveřejnila nový návrh víceletého finančního rámce pro období 2021-2027. Jeho součástí je plán na záchranu evropských ekonomik, které zasáhla pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.
Bez aktivního přístupu může Česko přijít o evropské peníze na podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní on-line tiskové konferenci se na tom shodli zástupci oborových asociací.
Diskuse o podobě záchranného fondu a společného rozpočtu EU stále probíhají a na stole je více variant. Zdá se však, že v těch opravdu zásadních otázkách se všechny strany kvůli naléhavosti okolností dokázaly shodnout, a nyní už řeší pouze „detaily“.
Ekonomická obnova Evropy musí být postavena na zásadách Zelené dohody a ambiciózních dlouhodobých strategiích. V otevřeném dopise adresovaném Evropské komisi a Evropské radě to požadují environmentální, sociální a mládežnické organizace z celé EU.
Tento týden začalo předposlední kolo vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Británií. Čas se ale krátí a navzdory spekulacím o chystaném prodloužení je odchod bez dohody čím více pravděpodobný.
Krize vyvolaná onemocněním COVID-19 neznamená konec projektu evropské integrace, je naopak příležitostí dát Evropě novou podobu, píší Apostolos Tzitzikostas a Pavel Branda z Evropského výboru regionů.
Evropa dnes slaví 70 let od zveřejnění tzv. Schumanovy deklarace. Jak Den Evropy, kdy byly položeny základy dnešní Evropské unie, připomínají čeští poslanci Evropského parlamentu?
Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Úkolem Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyšetřovat komplexní a přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat…
Lídři EU a jejích zemí se na včerejším videosummitu se svými protějšky ze západního Balkánu zavázali, že regionu poskytnou rozsáhlou pomoc při řešení dopadů pandemie. Jeho směřování do EU však podpořili jen vágně, přetrvávají navíc spory v zahraničněpolitických prioritách.
Snahy změnit pracně budovanou zahraniční politiku EU vůči Číně nebo Rusku se nevyplácí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz expert na EU Tomáš Weiss. Evropská komise je podle něj při řešení řady problémů nucena balancovat na hraně svých pravomocí.
V poslední době se zdá, že Evropská unie po několika letech váhání opět začíná přistupovat k západnímu Balkánu jednotně a uvědomuje si jeho důležitost. K dalšímu posunu by mohlo dojít na videokonferenci příští týden, která nahradí očekávaný summit v Záhřebu.
Nezvládnutá koronavirová krize by mohla v evropských zemích posílit krajní pravici či levici. Vše bude záležet na tom, jak dobře se vládnoucí strany s jejími dopady vypořádají. Zachovat voličskou podporu jim navíc pomáhá v podstatě exkluzivní mediální prostor.
Fond obnovy má postavit ekonomiky členských zemí zpátky na nohy. Jak bude fond fungovat a jaký bude jeho rozpočet? Podle předsedkyně Evropské komise půjde o biliony eur. Detaily by měla představit v polovině května.
Čtvrteční videokonference předsedů vlád zemí EU sice žádné závratné rozhodnutí nepřinesla, Evropská rada se však dohodla na koordinovaném postupu a na vytvoření záchranného fondu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí.
Jaké jsou unijní priority na poli lidských práv? Vymýcení trestu smrti, ochrana lidských práv tváří tvář současným environmentálním a digitálním výzvám a efektivnější reakce díky hlasování kvalifikovanou většinou.
