Do konce přechodného období zbývá 39 dní, jak připomíná i britský vládní web pro přípravu na nadcházející rok, kdy se Británie octne mimo vnitřní trh a celní unii EU. Pravidla budoucího partnerství však zatím nejsou zcela dojednána.
Evropská unie by v příštích letech mohla rozšířit svou vojenskou spolupráci včetně vývoje zbraní. Vyplývá to z návrhu společné obranné strategie, o němž dnes diskutovali ministři obrany členských zemí.
Evropané si přejí, aby jejich regionální a lokální lídři měli v EU silnější hlas. Zástupci českých regionů v Bruselu mají řadu nápadů, jak toho docílit. Většina z nich nicméně závisí na dostatku peněz.
K dosažení klimatické neutrality do roku 2050 potřebuje Evropská unie využívat více energie z obnovitelných zdrojů. Proto dnes Komise předložila strategii, podle které by členské státy měly více využít potenciál všech evropských moří k výrobě energie z větru, slunce či vln. Jen objem pobřežní větrné energie by měl do roku 2030 vzrůst na pětinásobek současné hodnoty, do poloviny století by měl být 25krát vyšší než dnes.
Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.
České zájmy v EU nereprezentují jen vláda nebo europoslanci, také zástupci regionů mají možnost do jisté míry ovlivnit podobu evropské legislativy. Starostové nebo primátoři mají šanci podělit se o svůj pohled v tzv. Evropském výboru regionů.
Velká část evropských politiků očekává od zvolení Joe Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. Shodli se na tom i europoslanci, kteří spolu se šéfem unijní diplomacie Borrellem hodnotili dopad amerických voleb na EU.
Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to dnes Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů.
Evropská unie získá z prodeje speciálních dluhopisů dalších 14 miliard eur (přes 370 miliard Kč). Jde o druhé kolo nabídky dluhopisů, s jejichž pomocí chce Unie řešit dopady koronavirové krize na zaměstnanost.
Digitální revoluce, ale zejména pak probíhající globální pandemie, jasně ukázaly potřebu změn ve vzdělávacím systému. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Koronavirová krize upozadila konferenci o budoucnosti Evropy, která má zodpovědět otázku, kam má integrace v následujících letech směřovat. Instituce však o její podobě jednat nepřestaly a podle některých politiků je téměř připravena.
Všechny členské státy EU se budou podílet na splnění přísnějších emisních cílů stanovených Evropskou komisí, bude se však přihlížet ke specifickým podmínkám jednotlivých zemí. Shodli se na tom včera pozdě večer prezidenti a premiéři.
Slovinsko chce při svém předsednictví v Evropské unii vytvořit strategický plán, který by sedmadvacítce umožnil lépe reagovat na příští pandemie nebo jiné druhy krizí.
Zelenou transformací nemá projít jen EU, ale výhledově i její budoucí členské země ze západního Balkánu. Unie jim na to pošle miliardy eur v dotacích i zárukách. Otázkou je, jestli je region dokáže využít.
Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.
Covid-19 evropské země přinutil přejít v masovém měřítku na distanční výuku a práci z domova. Jak se ukázalo, mnozí lidé i regiony na to nebyli připraveni. Evropská komise chce zajistit, aby se to už neopakovalo.
Shoření migračního tábora Moria nesmí vést ke změně evropského přístupu k migraci. Přes kritiku některých komentátorů se zatím nepodařilo najít alternativu k modelu nárazníkového pásma na řeckých ostrovech, píše Vít Novotný.
