Méně biopaliv z potravinářských plodin a více vyspělejších biopaliv z jiných zdrojů, navrhuje Komise. Česká vláda návrh nepodporuje, odborníci ano z důvodu negativních dopadů konvenčních biopaliv na životní prostředí. Česko a další členské státy EU ale na takový krok nejsou dostatečně připraveny.
Chceme být v jádru Evropské unie a v hlavním proudu evropské integrace. Musíme se stát konstruktivním partnerem, který se neomezuje jen na kritiku, ale přináší i pozitivní řešení, říká Michal Berg ze Strany zelených.
Hnutí ANO se shoduje na tom, že Evropskou unii je potřeba reformovat. Měli bychom však přestat s jednoduchým obviňováním evropských institucí, říká europoslankyně Martina Dlabajová.
Minulý týden šéf Komise Juncker zmínil ve svém projevu o stavu EU problém dvojí kvality potravin, na který si dlouhodobě stěžují země Visegrádu. Ačkoli dosud Komise problém neřešila, dnes přišla s návrhem, jak jej řešit. Nejvíce práce přitom zůstává na členských státech.
Evropský program ODS by šlo shrnout do hesla „všechno je špatně“, píše Vít Dostál.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany plně využívat potenciál, který poskytují současné evropské smlouvy, říká český ministr zahraničí. Rozhodující slovo však mají a budou mít jednotlivé členské země.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Macronovým cílem je předvést se jako nový lídr. V německých volbách vyhraje Merkelová a pro Česko to bude ta lepší varianta, říká v rozhovoru o české evropské politice europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS).
Azylové řízení by mělo probíhat už v zemích Afriky, myslí si lídři Francie, Německa, Itálie a Španělska. Do EU by se pak dostávali jen lidé s nárokem na azyl. Detailní plán zatím na stole není, česká vláda by ale nápad mohla podpořit.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zahájil cestu po zemích střední a východní Evropy. Podívejte se, jak se vztah Francie a východních členů EU vyvíjel v předešlých letech.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny se nezadržitelně blíží a politické strany postupně formulují své priority v programových dokumentech. Migrace a azylová politika, bezpečnost, (ne)přijetí eura, stejně jako systém rozhodování EU a pozice České republiky v ní, to jsou nejčastěji řešená evropská témata.
U našich západních sousedů už brzy proběhnou důležité volby. Jasnými favority jsou stále křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Ta nyní vstupuje do poslední fáze předvolebního boje, ve které se dotkla i problematiky neplnění migračních kvót ze strany České republiky. Podle jejího názoru je náš postoj sice politováníhodný, ale sankce si nezasloužíme.
Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
Polská vláda se znovu přiblížila ke spuštění článku 7 Smlouvy o EU, které může vést až k omezení hlasovacích práv v Radě EU. Evropská komise tvrdí, že polská reforma soudnictví narušuje nezávislost justice a porušuje základní právní principy Unie.
