Předsedové vlád Česka a Slovenska chtějí bojovat za národní zájmy, a to i prostřednictvím spolupráce v rámci V4 nebo tzv. slavkovského formátu. Zároveň si uvědomují, že Unii hrozí fragmentace.
Role žen v politice zemí V4 mnohdy připomíná situaci v arabských zemích. Formální překážky jsou sice minulostí, vůči genderovým tématům tu však stále přežívá hluboce zakořeněný konzervativní přístup. Ukázalo se to i během kampaně #MeToo.
V čem jsou ženy nenahraditelné a proč je jich v politice tak málo? Zeptali jsme se europoslankyně Michaely Šojdrové.
Slovensko, Polsko a Maďarsko mají s Čínou podobné zkušenosti. Navzdory velkému důrazu na vzájemné obchodní vztahy zůstává obchodní bilance ve výrazné nerovnováze a významné čínské investice zatím nepřichází. Jak se země V4 staví k Číně politicky? A co má vlastně asijská velmoc za lubem?
Polsku tikají poslední hodiny. Na prosincová doporučení Komise musí odpovědět do dnešní půlnoci. Bílá kniha o reformě soudnictví, kterou předložila polská vláda, je nedostatečná, shodly se dnes s Komisí členské státy.
K přímým zahraničním investicím je Česká republika čtvrtá nejotevřenější na světě. Nemáme žádné kontrolní mechanismy, které by nás před rizikovými investicemi chránily. Před pronikáním cizích mocností do strategických oblastí u nás pravidelně varuje BIS i další odborníci. Nic se však neděje a ekonomický a politický vliv Číny a Ruska se pomalu zvětšuje. A to nejen v ČR.
Polský premiér předal unijním institucím a členským státům Bílou knihu, která vysvětluje, proč Polsko potřebovalo reformovat justiční systém. Komise má v plánu ji důkladně prostudovat.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
Země, které díky evropskému rozpočtu rozvíjejí své hospodářství, by měly být solidární, když dojde na uprchlíky. Svým kolegům v Evropské radě to vzkazuje německá kancléřka Merkelová.
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců. Otázkou však zůstává, jakým způsobem by se měl zvolit příští předseda Evropské komise. Podle europoslanců by měl zvítězit kandidát jedné z evropských stran. Visegrád je ale proti.
Na jaře vznikne nový evropský seznam nelegálních obchodních praktik. Česká eurokomisařka Jourová chce navrhnout, aby postihoval i dvojí kvalitu potravin. Na tu si dlouhodobě stěžují východní země EU.
Visegrádští premiéři se sešli v Maďarsku, aby hovořili o evropských otázkách. Poselství z Budapešti zní: jsme odlišní, ale Evropa by nám měla naslouchat. Ekonomicky jsme velmi úspěšní. Kvóty nám vadí.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Maďarsko loni přijalo téměř 1 300 uprchlíků. Krajní pravice vládě vyčítá, že vyvolala „masovou hysterii“ a nyní couvá. Orbánův kabinet se brání, že nadále odmítá kvóty. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vláda vyvolala v Maďarsku kvůli migraci zmatek.
Umí si Česká republika říkat o evropské peníze? Kde se dozvíme, jak evropské investice ovlivňují náš každodenní život? Na tyto a další otázky odpovídal Petr Mooz, který se v Evropské komisi zabývá evropským rozpočtem.
Ministerstvo průmyslu chtělo podpořit žalobu Polska, které nesouhlasí s postupem, jakým byly v EU přijaty limity znečištění ovzduší. Proti tomu se postavily nevládní organizace a ministerstvo životního prostředí. Vláda nakonec rozhodla, že se k žalobě nepřipojí.
Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Migrace, vysílání pracovníků nebo dvojí kvalita potravin – právě tato tři témata ukázala, že rozdíl mezi západní a východní Evropou stále existuje. Řešení přitom může být jednoduché, stačí se lépe vnímat a také být aktivnější ve vytváření kompromisů.
