Lídři evropských zemí se na summitu snaží prolomit rozpočtový pat. Podle diplomatů má kompromisní návrh předsedajícího Německa šanci na úspěch. Výhrady má ale například Nizozemí či některé frakce v Evropském parlamentu. Ten by mohl rozpočet a fond obnovy schválit už příští týden, pokud balík lídři na summitu podpoří.
Na vrcholné schůzce lídrů, která začíná dnes, se pravděpodobně podaří překonat rozpočtový pat. Na stole je slibný kompromis ohledně mechanismu, který podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu. Podle kompromisu by měl o mechanismu nejprve rozhodnout Soudní dvůr EU.
Země Visegrádu by měly být podle prezidenta Miloše Zemana jednotné při podpoře Polska a Maďarska v jejich sporu s Evropskou komisí o unijní rozpočet. Zeman to řekl po dnešním jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Přeshraniční spolupráce Česka a Polska, ať už na bilaterální či multilaterální úrovni, je patrná jak v politických, tak ekonomických oblastech. V čem se oba sousedé shodují a v čem naopak nikoliv?
Slovensko má problém s udržením tempa digitalizace a zelené transformace svého automobilového průmyslu. I přes vysokou produkci aut je z hlediska inovací za ostatními zeměmi Visegrádu pozadu.
Podle polského konzervativního premiéra Mateusze Morawieckého bude možná kvůli příštímu rozpočtu Evropské unie a krizovému fondu koronavirové pomoci potřeba uspořádat další summit.
Jsem přesvědčen, že stejně jako Polsko i Česko bude brzy dávat na obranu 2 % HDP, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Česko a Polsko jsou přirozenými strategickými partnery. Jejich přístup k politikám Evropské unie se v mnoha bodech prolíná, oba dva státy kladou důraz na silnou kohezní politiku, zemědělství, digitalizaci nebo rozšiřování EU. Existují však i oblasti, které představují pro partnery výzvu, jako je například klimatická politika a zvyšující se unijní ambice. Jak naplno využít potenciál česko-polského partnerství?
Obnova evropských ekonomik po pandemii se může díky národním plánům obnovy financovaným z evropských fondů stát předehrou…
Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. V ohrožení je tak i přijetí nových emisních závazků.
Maďarsko a Polsko trvají na svém, veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu obnovy považují za nutné. Kvůli zablokovaným jednáním sílí v řadách Evropské lidové strany (EPP) hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Orbána.
Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
Nejnovější zpráva o stavu polského venkova ukazuje, že tyto oblasti čelí mnoha výzvám, jako jsou demografické změny, ekonomické a sociální problémy nebo migrace obyvatel.
Vlády řady zemí EU dávají v předvoji dnešní videokonference prezidentů a premiérů najevo, že nehodlají ustoupit požadavkům Maďarska a Polska ve sporu ohledně právního státu a unijního rozpočtu. Budapešť a Varšava opakují, že sedmiletý rozpočet EU spojený s fondem obnovy neschválí, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů vlády práva.
Po maďarském a polském vetu unijního víceletého rozpočtu kvůli provázání financí s dodržováním vlády práva budou evropští lídři v následujících dnech hledat z patové situace cestu ven. Pokud se totiž evropské státy neshodnou, hrozí Unii rozpočtové provizorium. Obě strany si však zatím stojí za svým.
Evropská unie nehodlá měnit podmínku, která spojuje vyplácení peněz z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Shodují se na tom dnes zástupci vlád unijních zemí a europoslanci v reakci na pondělní rozhodnutí Maďarska a Polska zablokovat sedmiletý rozpočet.
Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu.
Maďarsko pohrozilo vetováním rozpočtu Evropské unie na období 2021-2027, informovala dnes agentura Reuters. Vládě premiéra Viktora Orbána vadí záměr podmínit vyplácení peněz z evropských fondů dodržováním principů právního státu. Podobný přístup má Polsko.
