Ivan Gabal: Bez NATO se EU neobejde, ale potřebuje i vlastní obranné síly
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Kvůli Rusku a Číně potřebuje Evropa USA a atlantickou vazbu. Své problémy ale musí umět řešit sama, říká Ivan Gabal (KDU-ČSL).
Dnešním dnem začíná předběžně platit dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou známá jako CETA. Startuje tak nová éra vzájemných obchodních vztahů. CETA se totiž svým rozsahem řadí mezi ty nejrozsáhlejší smlouvy, které Unie kdy uzavřela. Nadále ale vzbuzuje kontroverze.
Zdá se, že členství v eurozóně by bylo výhodné nejen ekonomicky, ale také politicky, uvádí v rozhovoru europoslanec Luděk Niedermayer. Politická rovina však debatě o přijetí eura v ČR stále chybí.
Eurozóna se vyvíjí, a je proto nezbytné pokročit dále v její integraci. Česko se však může účastnit debat o prohloubení HMU i bez eura. Naší prioritou je zejména vnitřní trh. Ekonomicky tak dokážeme držet krok se zeměmi platícími společnou měnou, uvádí v rozhovoru náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.
Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Od vstupu do Evropské unie si země střední a východní Evropy slibovaly mnoho, třeba že brzy doženou životní úroveň panující na západě. Rozdíly mezi východem a západem však nadále přetrvávají. Proč? A jak se s tím vyrovnat?
Dosud se migrační krize týkala zejména Středozemního moře. Nyní se ale pozornost upíná i směrem k Černému moři a Rumunsku, které za letošní rok hlásí rekordní počet nelegálních migrantů.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
Ačkoliv jsou v EU plány na prohloubení Hospodářské a měnové unie (HMU) hlavním tématem posledních měsíců, mezi členskými státy nepanuje shoda na nové podobě eurozóny. A co na to Česká republika? Je země připravená zapojit se do HMU naplno a přijmout euro? Anebo jsou obavy z dvourychlostní Evropy zbytečné a Česko může setrvat mimo eurozónu i nadále? Odpovídá guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Výhodou České republiky v současné době je, že nejen nepatří do skupiny ekonomických potížistů či přímo těch, vůči nimž byla přijímána stabilizační a záchranná opatření, ale naopak její nynější nadprůměrná ekonomická kondice představuje kapitál, který by měl být zhodnocen a zužitkován ve prospěch našich zájmů v EU a jejich obhajoby.
V Evropském parlamentu začal fungovat zcela nový zvláštní výbor pro terorismus. Jeho úkolem bude hlavně kontrola efektivity protiteroristických opatření nebo analýza minulých chyb a selhání. Jedná se o další krok z řady opatření, kterými chce EU bojovat proti teroristickým útokům.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
V roce 2015 Angela Merkelová otevřela hranice Německa uprchlíkům a ztratila tím důvěru Němců. Podle posledních průzkumů se však zřejmě znovu stane německou kancléřkou. Co stojí za jejím návratem na výsluní?
EU musí v oblasti bezpečnosti a obrany plně využívat potenciál, který poskytují současné evropské smlouvy, říká český ministr zahraničí. Rozhodující slovo však mají a budou mít jednotlivé členské země.
Největší ekonomiky eurozóny chtějí výrazně zvýšit zdanění internetových gigantů, jakými jsou například Facebook, Apple, Amazon nebo Google. Smyslem návrhu je, aby tyto firmy daně platily tam, kde skutečně profitují. Nyní je totiž často odvádí pouze v zemích, kde jsou registrovány.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
V EU se radikálně změní pravidla pro ochranu osobních údajů. Nové nařízení začne sice platit až v květnu příštího roku, podnikatelé ale mají plné ruce práce už teď. Na nová pravidla se totiž musí řádně připravit. V opačném případě jim budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo do 4 % jejich globálního ročního obratu.