Pod vlivem řady vnitřních i vnějších rizik, kterým integrační uskupení EU čelí, příliš prostoru nezbývá na projekty, které by mohly EU opětovně stmelit a konkurenčně posunout. K jedněm z mála může patřit v prosinci zveřejněný energetický balíček, na kterém však nebude úplně jednoduché se v nynější zostřené době shodnout.
Názor je reakcí na nedávno zveřejněný článek „Komise chce povinné minimální mzdy, sociální nerovnost v EU je prý…
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Členové Výboru pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu si dnes vyslechli prezentaci návrhu zprávy o vysílání pracovníků…
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů dal kontroverzní směrnici EU o zbraních zelenou. V březnu o ní bude hlasovat plénum Evropského parlamentu. Čeští europoslanci chystají další pozměňovací návrhy, které mají dopad směrnice zmírnit.
Evropskou unii v poslední době potkalo několik problémů při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod se třetími zeměmi. Smlouva s Kanadou prošla s problémy, jednání o TTIP je zřejmě u konce. Část evropských akademiků nicméně varuje, že odklon od liberálního přístupu v mezinárodním obchodě může Evropě velmi uškodit.
Česká republika odmítá zpřísnění podmínek pro nabývání a držení zbraní, které navrhuje Evropská komise. Ministr vnitra Chovanec chce v případě přijetí směrnice EU o zbraních zaslat žalobu Evropskému soudnímu dvoru. Usiluje také o změnu českého ústavního zákona.
Po velmi dlouhé době, přerušené hlubokou ekonomickou krizí, začíná obrátky nabírat téma, které se dosti zajídá řadě zemí střední a východní Evropy. Je jím téma společného (a/nebo) koordinovaného daňového základu korporátní daně, které je nyní zřejmě nejzásadnějším bodem daňové agendy EU.
Od posledních evropských voleb uběhlo již dva a půl roku, což podle pravidel Evropského parlamentu značí povinnost obměnit kromě samotného předsedy a místopředsedů také vedení jednotlivých výborů. I v tomto směru byla Česká republika poměrně úspěšná.
Evropská komise navrhuje rozsáhlou reformu sociální politiky. Ekonomické rozdíly a rostoucí chudoba jsou podle eurokomisařů závažné problémy, se kterými musí EU bojovat. Jedním z kroků by podle předsedy Komise mělo být povinné zavádění minimálních mezd v zemích osmadvacítky.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Evropský pilíř sociálních práv má zlepšit pracovní podmínky, přizpůsobit legislativu současným trendům a podpořit základní sociální jistoty v oblasti bydlení, zaměstnání, zdraví i vzdělávání.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Úterní volba ukázala, že předseda Evropského parlamentu už není okrajovou figurkou evropského vládnutí.
Unie chce posilovat sociální dimenzi evropské integrace. V nadcházejícím roce se zaměří na zaměstnanost mladých a lepší koordinaci sociálních systémů. Čekejme také pokračování debaty o pracovní mobilitě.
Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Začátek roku 2017 bude zpestřen politickými riziky. Proběhnou německé prezidentské volby a parlamentní volby v Nizozemsku. Největší hrozbu však představuje Británie a její vystoupení z EU, píše v komentáři pro Roklen24 ekonom Christopher Dembik.
