Evropskou komisi čeká v příštích měsících tuhý boj za prosazení ambiciózní reformy telekomunikací v EU. O její podobě před nedávnem začal jednat i Evropský parlament a Rada EU a prozatím se zdá, že Komise bude muset své názory přehodnotit. Členským státům se nelíbí zejména snahy o větší centralizaci. Europoslanci zase chtějí více výhod pro spotřebitele.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválil definitivní podobu nařízení o spolupráci dozorových orgánů v oblasti…
Zvýšit příspěvky do rozpočtu EU po brexitu nebo nezvýšit? A pokud nikoliv, tak jak vyrovnat ztrátu britských plateb do společné evropské kasy? Studie Evropského parlamentu se zamýšlí nad možnými scénáři.
Ministři členských zemí se dnes odhodlali k dalšímu kroku v posilování společné obrany a zajišťování bezpečnosti v EU. Česko se podpisem PESCO zavázalo například k pravidelnému zvyšování rozpočtu na obranu a dále se bude podílet na projektech zaměřených na „děravé“ oblasti evropské obrany.
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí – například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Majitelé elektráren na obnovitelné zdroje, kteří si vyrábějí pro vlastní spotřebu, by měli mít do budoucna výhodnější postavení. Navrhuje to evropská směrnice, kterou teď projednávají členské země EU a europoslanci.
Unie si bude lépe hlídat své vnější hranice. Pomůže jí přitom revidovaný Schengenský informační systém, který nejenže sesbírá data o osobách, které mají do EU namířeno, ale také odhalí, zda cizinci nejsou spojení s vyšetřováním teroristických útoků a dalších zločinů.
Až 80 % Romů žije v Evropě pod hranicí chudoby. Podíl mladých Romů, kteří nepracují ani se neúčastní vzdělávání, je v Česku šestkrát vyšší než u většinové populace. Nelichotivou situací této menšiny se zabývá europoslankyně Soraya Postová. „Nerespektujeme základní práva Romů a vytlačujeme je na okraj společnosti,“ upozorňuje politička, která je po matce Romka a po otci Židovka.
Jednotlivé strany si musí zodpovědět otázku, zda chtějí hrát s panem Okamurou jeho hru. Občanští demokraté to dělat nebudou, říká europoslanec a prezident Aliance konzervativců a reformistů v Evropě Jan Zahradil (ODS). Co očekává od Andreje Babiše a jak se dívá na prezidentskou kandidaturu Mirka Topolánka?
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku odstartovalo divokou sérii událostí, která skončila zatýkáním a útěky do Belgie. Co se během října dělo? Podívejte se na náš stručný přehled.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Česká vláda kývla na kompromisní návrh revize směrnice o vysílání pracovníků, čímž nemile překvapila domácí podnikatelskou sféru. Upozorňuje na to Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Katalánsko vyhlásilo nezávislost na Španělském království. Jednalo při tom v souladu s mezinárodním právem? Mohou se Katalánci opřít o právo na sebeurčení, nebo se na jejich případ nevztahuje? Vysvětluje Veronika Bílková z Ústavu mezinárodních vztahů.
Karcinogenní kadmium se z hnojiv dostává do potravin a následně také do lidského těla. „Volba je jednoduchá – buď kadmium odstraníme z hnojiv, nebo ho sníme a ono se nám uloží v těle,“ říká europoslanec Pavel Poc.
Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
