Méně jednorázových obalů, více těch k opakovanému použití. Tak zní hlavní cíl nových evropských pravidel, která mají snížit množství produkovaného odpadu v EU. Poslanci Evropského parlamentu je schválili ve středu odpoledne. Legislativa ještě musí projít národními parlamenty.
V Evropské unii nebude možné od příštího roku používat zubní amalgám, tedy slitinu rtuti, ze které se vyrábějí plomby. Česko si vyjednalo výjimku, amalgám mohou tuzemští zubaři používat až do června 2026.
Prioritou posledních let byla planeta, teď to musí být evropské podniky, říkají politici, kteří sami prosadili Green Deal. Lídr evropských zelených do eurovoleb chce nalít stovky miliard eur na pomoc firmám, vlastní návrhy mají i čeští Piráti, kteří v EU patří do „zelené“ frakce.
Německo čeká během voleb do Evropského parlamentu jedna premiéra. Letos poprvé přijdou hlasovat i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči. Na ty cílí hlavně krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která je získává na sociální síti TikTok. Díky hlasům mladých si strana už loni na podzim polepšila ve volbách v Bavorsku a Hesensku.
Evropská komise chce posílit výrobu zbraní a munice v evropských zbrojařských podnicích. Vyplývá to z nové Evropské strategie pro…
„Ekocida“, tedy bezohledné jednání páchané s vědomím, že v jeho důsledku pravděpodobně dojde k vážnému poškození životního prostředí, je nově v Evropské unii protiprávní. Evropský parlament v úterý schválil přísnější postihy pro ty, kdo vědomě znečišťují životní prostředí.
Evropský parlament ve Štrasburku si ve středu připomněl odkaz ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. Na plenárním zasedání vystoupila jeho manželka Julija Navalná, která europoslance vyzvala k boji proti režimu v Rusku.
Česká europoslankyně Martina Dlabajová měla na dosah strategické místo po boku šéfky Evropské komise, nakonec to ale nevyšlo.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla v pondělí na stranické konferenci německých křesťanských demokratů oznámit, že má zájem o druhý mandát. Ukončí tím dlouhotrvající spekulace, jestli bude chtít zůstat na svém současném postu dalších pět let. Dosud k tomu mlčela a nechala zástupce evropské politiky hádat.
Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
EU pootevřela dveře tzv. novým genomickým technikám (NGTs), které mají šlechtitelům umožnit do genetiky rostlin více zasahovat. Ekologičtí farmáři se ale takovému šlechtění brání a zelené organizace je přirovnávají k nechvalně známému GMO.
Odborníci upozorňují, že červnové volby do EP může ovlivnit Rusko. EP ve čtvrtek přijal rezoluci, v níž varuje před rizikem zahraničního vměšování do voleb.
Co dostal Viktor Orbán za to, že tak rychle ustoupil a přestal blokovat padesát miliard eur pro Ukrajinu na summitu EU minulý týden? Odborníci na evropskou politiku na tuto otázku většinou namítají, že zřejmě příslib peněz.
Země západního Balkánu ekonomicky nerostou a nereformují se tak rychle, jak by si EU představovala. Připravuje tak pro ně nový „plán růstu“, kterým chce regionu dokázat, že patří mezi její priority. Peníze ale tentokrát přijdou s daleko přísnějšími podmínkami.
Na evropský trh se dostává i zboží, na jehož výrobě se podílejí nucené práce. S rizikem, že necitlivým způsobem získávají například bavlnu na výrobu oblečení, spojují lidskoprávní organizace i některé známé oděvní řetězce a automobilky.
V reklamách na nejrůznější produkty se často objevuje označení „přírodní“, „eko“ či „udržitelné“. Firmy ale nálepky mnohdy používají neoprávněně. Evropský parlament schválil směrnici, která zakazuje takzvaný greenwashing, tedy užívání klamavých tvrzení o ekologických vlastnostech výrobků a zavádějící marketingové triky.
Europoslanci ve středu na plenárním zasedání ve francouzském Štrasburku odhlasovali rezoluci kritizující staronového premiéra Slovenska Roberta Fica a jeho vládu. Podle Fica za rezolucí stojí slovenští opoziční poslanci. Odpověď podle něj musí být tvrdá a demokratická.
Evropu by podle odhadů mělo příští rok brázdit až 43 milionů poslíčků, kteří pracují pro platformy, jako jsou Wolt, Bolt, Uber nebo Foodora. Členské státy a europoslanci se nyní snaží shodnout na tom, kdy je ještě možné jejich práci označit za pouhý přivýdělek a kdy už jde o běžné zaměstnání. Dnes totiž poslíčci tratí na tom, že část z doby, kterou stráví přípravou či v terénu, nemají zaplacenou.
