Průzkum: Drtivá většina Čechů považuje sucho za problém
Obavy ze sucha se stupňují, situací se už začíná zabývat vláda. Vzniká dokonce moderní systém pro předpověď sucha.
Obavy ze sucha se stupňují, situací se už začíná zabývat vláda. Vzniká dokonce moderní systém pro předpověď sucha.
V rozvoji obnovitelných zdrojů sází ČR na biomasu a malé střešní elektrárny, o které mají lidé stále větší zájem. Využít by se ale mohly i staré průmyslové areály. Od roku 2020 se má obnovit provozní podpora, výrobci ale budou soutěžit o nejnižší cenu.
Nic není zadarmo a pro evropské dotace to platí dvojnásob. Přestože z Bruselu proudí do českých kravínů, stájí, lesů, polí i luk každým rokem desítky miliard korun, dosáhnout na ně není jednoduché.
Fond solidarity pomáhá zemím EU, které zasáhly záplavy, sucha nebo požáry. K jeho zřízení vedly i rozsáhlé povodně, které postihly Česko v roce 2002.
Vláda ČR hodnotila dosavadní využívání financí z fondů EU. V OP životního prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů, jako OP PIK nebo Praha – pól růstu.
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
Až 70 procent přímých plateb budou moci evropští zemědělci opět získat o měsíc dřív. Některým se také uvolní vyšší zálohy na rozvoj venkova. Česko využije pouze první opatření, dopady sucha na venkov se budou řešit národními prostředky.
Vedra střídají krátké přívalové deště, půda nezvládá zadržovat vodu a celou zemi sužuje sucho. Problému si všímá také Brusel. Čeští europoslanci vidí řešení i v evropských dotacích, ať už na nové přehrady, nebo třeba na obnovu rybníků.
Návrh evropského dlouhodobého rozpočtu podporuje zelenou ekonomiku, je ale potřeba pohlídat, aby snižování emisí nezůstalo jen na papíře, píše Barbora Urbanová.
Politici v zemích Visegrádské čtyřky upřednostňují tradiční zdroje energie – uhlí a jádro – před obnovitelnými alternativami, které vedou k energetické soběstačnosti. EU je dostatečně aktivní i mocná na to, aby situaci mohla změnit, píše Ada Ámon.
EU po pěti letech vyjednávání podepsala zatím nejrozsáhlejší bilaterální obchodní dohodu ve své historii. Pokrývá třetinu světového HDP a její součástí je i závazek k dodržování klimatické dohody. Politici a odborníci v ní ale vidí i boj proti americkému protekcionismu.
Aukční mechanismus pro nové obnovitelné zdroje nesmí znevýhodňovat menší provozovatele, kteří nejsou vůči velkým účastníkům konkurenceschopní. Limitující by mohla být například výše garance při podání nabídky, říká Jan Fousek.
Máme za sebou kulatých dvacet dílů seriálu o EU. To je samo o sobě dost šílené, ale rozhodli jsme se k #jasnovEU sepsat ještě epilog, než se před letní přestávkou rozloučíme.
Kombinace finančních nástrojů a dotací je jednou z mnoha oblastí, kde by bylo vytvoření smysluplnějšího regulačního rámce po roce 2020 velmi přínosné, říká Ivan Lesay.
Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
ČR je v diskuzi o útlumu těžby dál než ostatní země střední a východní Evropy. Může proto sdílet své zkušenosti s tímto procesem. Důležité je zapojení občanů z daného regionu, píší Dan Heuer a Kateřina Davidová.
Ústecký kraj potřebuje dobré napojení na ekonomická centra i vzájemné propojení svých měst. Vedle infrastruktury je potřeba klást důraz na vzdělání, vytvoření příjemného životního prostředí a spolupráci se sousedy, zaznělo na debatě, kterou pořádal EURACTIV.cz.