Jak si Česko vede v dekarbonizaci ekonomiky? Jak se mění české zemědělství, jak se daří Česku renovovat budovy a jak se se snižování emisí vypořádává těžký průmysl? Máme v Česku zelené investiční prostředí a vhodné podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů?
Schyluje se k další úpravě evropských klimatických opatření. Evropská komise navrhla silnější pojistku pro výkyv cen emisních povolenek a chystá se další omnibus. Konkrétní návrhy se ale stále rýsují. Více se dozvíte v prosincovém vydání Dekarbo briefu.
Český průmysl vždycky uměl vyrábět složité technologie, a daří se mu i v těch „zelených“ – v elektroautech, vodních turbínách nebo 3D tiskárnách. Teď má velký potenciál toho využít i v exportu. Co je k tomu zapotřebí?
Zemědělci mívají někdy zkreslená očekávání – čekají, že největší emise budou z provozu zemědělských strojů, říká Petr Koňata, expert na uhlíkovou stopu ze společnosti CI3. Ve skutečnosti ale stojí za emisemi zejména hnojiva, která se vyrábějí z fosilních paliv.
Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.
Lidé v České republice jsou ohledně cílů Green Dealu skeptičtější než před rokem. Za dosažitelné je pokládá 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než před rokem. Vyplynulo to z výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění.
Odmítání dekarbonizace se ekonomicky nevyplatí, ČR by to izolovalo. Doufám v pragmatismus nové vlády, říká v nové epizodě podcastu Evropa zblízka Štěpán Vizi, expert z Centra pro dopravu a energetiku.
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl EU snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.
Schválené klimatické cíle pro rok 2040 neodpovídají tomu, co vědci považují za dostatečné, aby tempo snižování emisí ještě dávalo šanci udržet globální teplotu pod hranicí 1,5°C, píše v komentáři pro Euractiv.cz Heda Čepelová.
Ministři životního prostředí ve středu nad ránem dosáhli předběžné dohody o oslabené podobě klimatického cíle pro rok 2040. Součástí jsou ústupky v podobě mezinárodních kreditů i odkladu systému ETS2.
Evropská komise letos navrhla zjednodušení ESG reportingu a zmírnění pravidel pro náležitou péči. Legislativní balíček ale v europarlamentu narazil, jak vysvětlujeme v listopadovém Dekarbo briefu.
Klimatická agenda patřila k horkým tématům čtvrtečního summitu lídrů EU v Bruselu, debata ale nakonec nebyla tak dramatická, jak se očekávalo. Unie je o krok blíže k novému emisnímu cíli pro rok 2040, i když závěry zůstaly záměrně vágní.
Úpravy v systému emisních povolenek ETS2, které v úterý představila Evropská komise, se ubírají správným směrem, řekl dnes po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Budou podle něj znamenat pevnější ochranu proti růstu cen povolenek nad 45 euro.
Evropská komise oficiálně zareagovala na výzvu Česka a dalších zemí, aby upravila parametry nového systému obchodování s emisemi ETS 2 pro budovy a silniční dopravu. Slibuje hned několik kroků – pevný strop na cenu povolenek ale mezi nimi není.
Evropští lídři se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, kde je čeká vypjatá debata o klimatickém cíli EU pro rok 2040. Hlavy členských zemí EU mají vytyčit parametry, za jakých podmínek mířit k poklesu emisí o 90 % oproti roku 1990.
Evropská unie může v rámci „zjednodušování“ regulací polevit v některých klimatických pravidlech. Vyplývá to z dopisu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen adresovaném členským státům.
Vysoké teploty v budovách či nedostatek čerstvého vzduchu mohou mít nepříznivé dopady na lidské zdraví. Kvalita vnitřního prostředí v budovách by měla být prioritou v celém cyklu stavby, říká Lenka Prokšová Zuská ze Státního zdravotního ústavu.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Považuje to za důležité pro budoucnost ČR.
