Obnovitelné zdroje energie (OZE) se zeleným směřováním Evropy nabývají na významu i počtu. Jak moc se mají OZE podílet na spotřebě energie do roku 2030 v Evropské unii a v Česku? A jak je na tom s jejich podílem Česko ve srovnání se státy EU nyní?
České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Libereckému kraji fondy využívat v oblasti ochrany životního prostředí a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?
Česká republika má jedinečnou příležitost dekarbonizovat svůj průmysl. Otvírá se jí Modernizační fond s rozpočtem 150 miliard korun. Většina peněz půjde na rozvoj obnovitelných zdrojů energie a modernizaci tepláren.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby např. do Asie, kde si s limity nemusí lámat hlavu. EU tomu chce zabránit uhlíkovým clem.
Lithium-iontové baterie do elektromobilů se stávají jednou z polských exportních specialit a míří převážně do členských států Evropské unie. Aby se však Polsko na pozici evropského lídra udrželo a zároveň mohlo konkurovat asijskému trhu, musí výrobu navýšit a ozelenit.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
Dosažení uhlíkové neutrality nebude jednoduché, a EU tak hledá způsoby, jak na to. Zároveň nechce v boji proti klimatickým změnám zůstávat osamocena. Jedním z nástrojů, jak tyto požadavky uspokojit, by mohlo být tzv. uhlíkové clo. Jak by mělo fungovat?
Náklady spojené s výstavbou nového bloku jaderné elektrárny Dukovany budou mnohonásobně vyšší, než česká vláda nyní tvrdí. V rozhovoru pro EURACTIV.cz to uvedl britský expert Stephen Thomas.
Debata o ochraně klimatu se velmi rychle změnila, a to i v zemích závislých na fosilních palivech, jako jsou Polsko nebo Česko. Současná diskuse už není o „jestli“, ale „jak“ a „kdy“, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Elif Gündüzyeliová.
Ve V4 jsou ČR a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU?
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Česko musí bojovat s pandemií, znovu nastartovat hospodářský růst, transformovat energetiku a snížit emise skleníkových plynů. S tím vším má Česku pomoci evropský rozpočet. Zdrojů je dostatek, otázkou zůstává, jak je efektivně využit.
Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Evropská unie chystá v budoucnu na dekarbonizaci uhelných regionů uvolnit miliardy korun, které jim pomohou podpořit jak modernizaci a „ozelenění“ místních podniků, tak vznik nových inovativních firem a pracovních míst. Sledujte debatu uspořádanou serverem EURACTIV.cz
Karlovarský kraj čeká v následujících letech náročná proměna. Týkat se bude nejen energetiky a uzavírání uhelných dolů a elektráren, ale i tradičního lázeňství, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro spravedlivou transformaci Vojtěch Franta (Piráti).
Obnovitelné zdroje energie nevystačí na to, aby Evropa do roku 2050 naplnila své klimatické cíle. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, kteří argumentují, že k dosažení klimatické neutrality bude nutné vrátit jádro zpět do hry.
K dekarbonizaci ekonomiky může přispět uhlíková daň. Zatímco Evropská unie teprve plánuje její zavedení, v některých členských státech už funguje. Jak se jim osvědčila? A mohla by fungovat i v Česku?
Evropská komise včera představila strategii, jak by se EU měla přizpůsobit dopadům klimatické změny. „Pokud se teď připravíme, ještě pořád můžeme být do budoucna vůči změně klimatu odolní,“ uvedl první místopředseda Komise Frans Timmermans
