České uhelné kraje se mají vyrovnat s útlumem uhlí i s pomocí zhruba 40 miliard korun z EU. Ty by podle Josefa Patočky měly ideálně řešit potřeby místních, zamýšlené projekty se však podle něj s problémy v regionech příliš nepotkávají.
Z jedné peletky oxidu uraničitého o hmotnosti 5 gramů lze vyrobit stejné množství energie jako z tuny uhlí nebo asi 480 metrů krychlových zemního plynu, píše v komentáři pro síť EURACTIV Alena Mastantuono.
Jaderná energetika a zemní plyn měly být v EU považovány za přechodně udržitelné zdroje energie, což by usnadnilo jejich financování. Počítal s tím delegovaný akt Evropské komise v rámci tzv. taxonomie. Ten ale narazil na odpor poslanců Evropského parlamentu.
Europoslanci ve středu odmítli část unijního klimatického balíčku. Překvapivé „ne“ má ale také za následek odložení hlasování o vzniku speciálního klimatického fondu, který má kompenzovat domácnostem náklady na „ozelenění“.
Evropský parlament dnes schválil návrh, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Opatření se netýká ojetých vozů a bude ještě předmětem dalšího unijního vyjednávání.
Europoslanci dnes nedokázali nalézt shodu na zpoplatnění emisí z vytápění budov a dopravy, které je jednou z klíčových částí klimatického balíčku Fit for 55. Nebývale rozdělení poslanci kvůli tomu odložili hlasování o dalších souvisejících normách.
Europoslanci dnes jednali o klíčových opatřeních klimatického balíčku zvaného Fit for 55, který má EU pomoci naplnit závazky z pařížské klimatické dohody a který je součástí Zelené dohody pro Evropu (Green deal). Zítra budou členové Evropského parlamentu o opatřeních hlasovat.
Velká města budou mít podle nové evropské legislativy povinnost připravit plány pro hladkou a ekologickou dopravu. Vypořádat se v nich musí nejen s vysokým počtem aut ve městech, chybějící dobíjecí infrastrukturou pro elektromobily, ale také se sdílenými koloběžkami a skútry.
Při hledání alternativních dodavatelů zemního plynu se oči Evropy stále více upínají na země Perského zálivu. LNG z tohoto regionu by měl hrát důležitou roli v unijních energetických plánech. I proto Komise hovoří o vytvoření „společného nákupního mechanismu“.
Evropa hledá cestu ze závislosti na ruském plynu, aniž by pošlapala své klimatické závazky. Ekologickou alternativou by se mohly stát bioplynové stanice, ani ty ale neznamenají konečnou odpověď.
Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti dnes zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska.
Karlovarský kraj je jedním ze tří českých krajů, které dosáhnou na speciální peníze z EU pro uhelné regiony. Ty i další evropské zdroje hodlá využít nejen na proměnu krajiny, ale i na podporu vědy a vzdělávání.
EU hledá cesty, jak využít umělou inteligenci k boji s klimatickou změnou. Chytré zpracovávání dat může pomoci nejen při predikcích, ale také třeba v zemědělství či u budov. Oříškem však zůstavá samotná energetická náročnost AI.
Žádné syntetické pesticidy, průmyslová hnojiva a více prostoru pro přírodu a hospodářská zvířata. Na ekologické zemědělství v Česku připadá asi 15 procent půdy. V budoucnu by to mělo být daleko více.
Je téměř jisté, že peníze z Národního plánu obnovy nestihneme využít. Peníze se musí rozdělit do konce příštího roku a dočerpat do září 2026. Teď se hraje nikoliv o to, zda zvládneme vyčerpat všech 190 miliard korun, ale o to, kolik se nám podaří využít, píše Jakub Tomaštík.
České uhelné kraje, které z EU dostanou na přechod k zelené ekonomice asi 42 miliard korun, hodlají využít značnou část balíku na velké, tzv. strategické projekty. Jaké to jsou?
Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Evropa spoléhala na zemní plyn, kvůli válce ale musí své plány změnit. Energetika tak bude do budoucna stát především na obnovitelných zdrojích a také na jádru. I tady je ale potřeba dávat pozor na nezdravé závislosti.
