Zákaz olova ve střelivu se nekoná. Výbor REACH návrh Komise neschválil
Evropský výbor pro registraci, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek (REACH) dnes neschválil návrh Evropské komise na zákaz používání olova ve střelivu.
Evropský výbor pro registraci, vyhodnocování, autorizace a zákazy chemických látek (REACH) dnes neschválil návrh Evropské komise na zákaz používání olova ve střelivu.
Členské země Evropské unie podporují zahájení debaty s občany, která však nemusí vést ke změnám fungování unijních institucí. Shodla se na tom dnes v Bruselu většina ministrů členských zemí odpovědných za evropská témata.
Bioodpady v současné době představují pro Českou republiku velkou výzvu. Dle posledních analýz se jich stále ve směsném komunálním odpadu nachází až 40 %. Město Miláno je tak pro nás zajímavým příkladem, jak se s odděleným sběrem bioodpadu můžeme poprat.
Spotřeba potravin a jejich plýtvání roste stejně jako objem odpadu. EU už několik let usiluje o omezení tohoto trendu. Nástrojem pro to je oběhové hospodářství založené na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a opětovném využívání výrobků.
Program Horizont 2020 (H2020) – největší evropský program na podporu výzkumu, vývoje a inovací – se blíží ke svému závěru a v této chvíli je k předkládání projektů otevřena většina posledních výzev ve všech tematických oblastech.
Visegrádu bude ještě chvíli trvat, než zacelí příkopy, které vykopal v posledních letech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Nad objemem agrárních dotací, způsobem jejich rozdělování i celkovou podobou reformované SZP stále visí otazník. Podaří se v tomto roce dosáhnout finální dohody? Komise doufá, že ano, členské státy jsou však opačného názoru.
Europoslanci podpořili Evropskou zelenou dohodu, která má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku o nejméně 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Poslanci vyzvali, aby byl cíl ještě vyšší, a odmítli v textu zmínit jadernou energii.
Dnes představila Evropská komise europoslancům rámec pro Mechanismus spravedlivého přechodu, jehož součástí je transformační fond. Mechanismus s balíčkem 100 miliard euro by měl pomoci regionům s přechodem na „čistou“ ekonomiku.
Česká vláda dnes schválila energeticko-klimatický plán, ten počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 na 22 %. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Je frustrující a dechberoucí, v jak neuvěřitelném rozsahu se v posledních letech laická veřejnost (mezi kterou musíme bohužel zařadit i významnou část politické a úřednické garnitury v Bruselu) je schopna se „odborně“ vyjadřovat k plastovému odpadu.
Do konce příštího roku musí Česko dosáhnout více než 51 petajoulů nových úspor energie. Pro srovnání − jde o podobné množství energie, jaké elektrárna Dukovany vyrobila za loňský rok, a také zhruba o pětinu tuzemské roční spotřeby.
Cesta ke klimatické neutralitě, kterou země EU schválily na prosincovém summitu Evropské rady, dopadne zejména na regiony ekonomicky závislé na těžbě a spalování uhlí. S „očištěním“ jejich ekonomik by měl pomoci nový transformační fond.
Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.
Každé opatření, které šetří energii, potřebuje počáteční investici − ať už se jedná o tepelné čerpadlo, nová okna nebo třeba kompletní zateplení domu. Pro rodinu nebo malou firmu ovšem může být taková investice v řádu stovek tisíců korun jen těžko překonatelnou překážkou.
Vyjednavači Evropského parlamentu (EP) se v pondělí dohodli s Radou Evropské unie na návrhu pravidel pro definici „udržitelných“ investic souvisejících s dlouhodobými klimatickými cíli Unie. V noci na dnešek to na twitteru oznámili členové vyjednávacího týmu EP.
Česká chytrá města nabírají dech a začínají konkurovat Evropě. Drony, autonomní řízení, roboti, kybernetická bezpečnost, data a digitalizace spolu s technologiemi zadržení vody v půdě ukazují směr novým technologiím.