Nejnižší průměrné emise u vozů vyráběných pro evropský trh měly za deset měsíců minulého roku automobilky PSA a Toyota. U PSA dosahoval průměr 97,9 gramu CO2 na kilometr a u Toyoty 100,6 gramu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V roce 2030 spotřebuje východní část Velkopolského vojvodství poslední elektřinu z uhlí, o deset let později pak plánuje tento region dosáhnout klimatické neutrality. „Nejde o PR, vše máme do detailu promyšlené,“ zdůrazňuje spoluautor strategie.
Kromě koronavirové krize se letos výhoda členství v EU ukázala ještě v jiném světle, a to konkrétně v případu neoprávněného…
Velkým tématem roku se stala tzv. spravedlivá transformace. S náročnou proměnou má členským zemím pomoci především mechanismus spravedlivé transformace. Ten v průběhu roku doznal několika změn. Vývoj jsme sledovali.
Klimatická politika EU hrála v roce 2020 prim, pandemii nového koronaviru navzdory. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Evropská unie se zavázala, že se stane do roku 2050 klimaticky neutrální. To pro evropské země znamená zásadní proměnu jejich hospodářství. „Ozelenění“ bude komplikované především pro průmyslově nejzatíženější regiony.
Prešov je jedním z hlavních tahounů smart řešení na Slovensku. Investují zejména do inteligentních řešení v oblasti dopravy, v agendě hraje roli také klima a energetika. V realizaci projektů jim často pomáhají prostředky z EU, inspiraci čerpají i v Plzni.
Co bude hýbat Evropou v roce 2021? Přinášíme výběr redakce klíčových témat: vakcína proti covid-19, vztahy EU a Británie, unijní zahraniční politika, ale i klimatické a digitální regulace.
Evropská komise včera v nezávazném stanovisku dospěla k závěru, že Polsko prodloužením těžby na dole Turów porušilo několik unijních pravidel. Česko se tak nyní může obrátit na Soudní dvůr EU. Varšava by zároveň měla uznat svou chybu.
Evropská komise na jaře představila průmyslovou strategii vytyčující cíle unijní průmyslové politiky, pak se ale v Evropě rozšířila koronavirová pandemie. Evropský průmysl se tak bude muset kromě tzv. dvojí transformace vypořádat hlavně s dopady krize.
Co přinesl summit Evropské rady (10.-11. prosince) v otázce emisních cílů? Česká republika je s výsledkem jednání spokojena, do závěrů summitu se jí podařilo prosadit hned několik bodů. Na čem se lídři dohodli a co se konkrétně Česku podařilo vyjednat? Odpovídá šéfredaktorka Euractiv.cz Aneta Zachová.
Společná zemědělská politika bude zelenější. Farmáři budou muset v souladu s unijní Zelenou dohodou lépe pečovat o půdu, krajinu a svá zvířata. Přesné podmínky se teprve dojednávají.
Voda z kohoutků by měla v příštích letech být kvalitnější a všeobecně dostupná například v restauracích či ve veřejných budovách. Europoslanci dnes odsouhlasili návrh směrnice, která mimo jiné zpřísňuje normy pro povolený obsah některých znečišťujících látek ve vodě.
Koncept evropské přidané hodnoty se nejvíce spojuje s projekty, které jsou spolufinancovány z EU, a mají tak přispívat nejen k lokálním potřebám, ale také k evropským cílům. Měřit přínos vynaložených prostředků však není zrovna jednoduchý úkol.
Občané zemí V4 si rizika spojená s klimatickou změnou uvědomují, řada z nich podporuje cíl dosažení klimatické neutrality. Na druhou stranu, někteří z nich nejsou připraveni změnit své spotřebitelské chování a zmírnit tak negativní dopady na životní prostředí a klima.
Česká republika bude muset v následujících letech zapracovat dekarbonizovat svou ekonomiku. Doba uhelná totiž končí a ČR musí plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. ČR chce vsadit na plyn.
ČSSD nesouhlasí s aktuální podobou Národního plánu obnovy, v jehož rámci má Evropská unie pomoci restartu českého hospodářství po koronavirové krizi 182 miliardami korun.
