Prodej nových aut na benzínový či dieselový pohon bude možná v EU od roku 2035 vyloučen. Evropská komise dnes navrhla, aby nové vozy od zmíněného data nemohly produkovat emise oxidu uhličitého. EK chce také rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.
Evropská komise zveřejní nový klimaticko-energetický legislativní balíček, který má Evropskou unii přiblížit ke splnění cílů pro rok 2030. Nová legislativa má také nasměrovat EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Redakce EURACTIV přináší přehled nejdůležitějších bodů.
Polsko poslalo k Soudnímu dvoru Evropské unie žádost o zrušení předběžného opatření, které spočívá v okamžitém zastavení těžby v hnědouhelném dole Turów, píše dnes list Gazeta Prawna.
V českém teplárenství hrají a budou hrát zásadní roli fosilní zdroje. Do roku 2030 chce Česko přesedlat z uhlí na plyn, výzvou bude odpojování lidí od centrální soustavy.
Agrární holdingy budou moci nadále čerpat milionové dotace z evropského rozpočtu. Vyplývá to z kompromisu, na kterém se na konci června dohodly členské státy s Evropským parlamentem. Ten se původně snažil prosadit povinné zastropování dotací, ministři zemědělství však byli proti.
Evropská komise vypracovala návrh minimálního zdanění znečisťujících leteckých paliv, informovala dnes s odvoláním na dotyčný dokument agentura Reuters. Plán zapadá do klimatické strategie sedmadvacítky.
České zemědělské velkopodniky si mohou oddechnout. Evropskému parlamentu se nepodařilo prosadit povinné zastropování dotací, kterého se obávaly. Na stranu agrárních holdingů se postavili ministři členských států, včetně Česka.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Evropský průmysl čeká vzhledem ke klimatickým ambicím EU zelená a digitální revoluce. Vůle k transformaci ze strany podniků je, musíme být však realističtí a přizpůsobit ambiciózní plány aktuální koronavirové situaci, říká Alena Mastantuono.
Směrem k zelené budoucnosti se vydává i finanční a bankovní sektor. Nová legislativa EU, tzv. taxonomie, není jen o tom, jaké zdroje nebo činnosti budou považovány za ohleduplné k životnímu prostředí. Má zejména podpořit zelené investice.
Větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly pokrývat až 28 % spotřeby energie ČR. Potenciál tkví i v solárních elektrárnách na střechách a fasádách domů. Ty by mohly pokrýt až 27 % spotřeby energie.
Členské země Evropské unie dnes formálně schválily takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení společných emisních cílů EU. Klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla Unie do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality.
EU se zavázala k tomu, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 55 procent. Pokud chce takového cíle dosáhnout, bude muset dekarbonizovat ekonomiku. Experti upozorňují, že taková změna může posílit závislost Evropy na dodávkách energie z Ruska.
Zástupci členských zemí Evropské unie a Evropského parlamentu dosáhli na politické úrovni dohody o reformě unijního systému zemědělských dotací. Dohoda přináší nová opatření k ochraně malých farem a k omezení negativních dopadů zemědělství na životní prostředí, píše agentura Reuters.
Česko a Polsko začaly jednat o urovnání sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Jak pokračuje česko-polské jednání? Jakou sklízí kritiku? A jakou roli ve sporu nyní hrají unijní instituce?
Česko trápí automobilová doprava, ta nemotorová naopak roste. Přísnější regulace městské mobility v rámci EU nedává smysl, každé město je svým způsobem originál, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová z Partnerství pro městskou mobilitu.
Auta ovládaná pomocí umělé inteligence, která vzájemně komunikují, chrání své pasažéry před nebezpečím a vypouštějí jen minimum emisí. Právě tak by mohla vypadat budoucnost evropské silniční dopravy.
Uvnitř unijních institucí se pomalu rýsuje reforma tzv. jednotného evropského nebe, která má pomoct zefektivnit leteckou dopravu a snížit tak emise. Překážkou změn by mohl být „letecký nacionalismus“ některých členských států.
