Podle vědců nebyla potřeba inovací nikdy naléhavější než dnes, kdy svět čelí řadě krizí. Proto roste význam vědeckých institucí, ve kterých se rodí přelomová věda. Řada z nich je i v Evropě, pro vědce je ale klíčová spolupráce napříč světem.
Třídění odpadu, jízda na kole nebo nakupování oblečení z druhé ruky. Základní ekologické tipy by se měli lidé učit už od raného věku, jejich zapojení do ochrany přírody je totiž klíčové. Shodli se na tom diskutující během akce Ze Skalice do Strážnice, na kole i na lodi.
Vyšší konkurenceschopnost a nižší náklady. To jsou hlavní benefity využívání ESG reportingu, jak nedávno potvrdilo několik studií. Jeho jednotnou podobu nastaví závazné evropské ESG standardy.
Jak podnikat udržitelně? Jak zajistit, že byznysové aktivity budou přispívat nejen k ekonomickému, ale i společenskému či environmentálním prospěchu? Jak může firmám prospět zavedení nefinančního reportingu a jaké jsou trendy v oblasti energetiky?
Evropské státy potřebují vytlačit ruský plyn jiným plynem, jsou totiž přesvědčené o tom, že je to nejrychlejší řešení. Využívají k tomu i finance, které byly původně určeny k přechodu na obnovitelné zdroje. Dekarbonizace se tak v krátkodobém horizontu pravděpodobně zpomalí.
V době, kdy Česko předsedá Evropské unii a téma evropské integrace vyplňuje tuzemský veřejný i mediální prostor, představuje Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP) novou učebnici, která nabízí přehledný exkurz do problematiky Evropské unie (nejen) pro mladou generaci.
Zelená ekonomika přináší více pracovních míst, ale bude potřeba zajistit spravedlivou transformaci. Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans to řekl na dnešním Green Deal summitu v Praze.
Zemědělci se připravují na nová pravidla pro rozdělování evropských dotací, která by měla začít fungovat od ledna 2023. Přestože pravidla členské země EU schválily již loni, české velké farmy nepřestávají proti nové zemědělské politice brojit.
Vysadit tři miliardy stromů, nedovážet produkty vyrobené díky odlesňování nebo nový cíl pro snižování emisí a pohlcování uhlíku v odvětví lesnictví. Tím vším chce Evropská unie pomoci zachovat a obnovit evropské lesy.
Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
Dokážou české firmy a samosprávy využít udržitelnost ke svému rozvoji a k řešení celosvětových výzev, jako je energetická krize nebo změna klimatu? Více na konferenci Bold Future, která se koná 25. října v pražské Spojce Karlín.
Pokud by došlo na nejhorší a Čína by opravdu Tchaj-wan napadla, je nutné mít připraveny v šuplíku účinné sankce. Takové sankce proti Číně by ale bolely i nás, na to se musíme připravit, píše v komentáři europoslankyně Michaela Šojdrová.
Rozvíjet městskou cyklistiku dává smysl z mnoha důvodů – lidské zdraví, klid, čistota, snížení emisí a méně zacpaná městská centra. Česko má co dohánět, i když pozitivní příklady existují, hlavně na Moravě.
EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 se pak chce stát uhlíkově neutrálním blokem. Jak se na emisích v EU podílí sektor dopravy? A jaké cíle EU pro ozeleňování dopravního sektoru má?
Jedním z největších znečišťovatelů je sektor dopravy, pozornost evropských měst se tak upírá zejména k ozelenění veřejné dopravy. Jaké mají k dispozici alternativy? Jaká města jsou v udržitelnosti na špici? A jaké cíle má Česko? Podívejte se na infografiku.
Hromadná doprava šetří emise a přispívá ke zdravějšímu ovzduší i klimatu. Její příspěvek by však mohl být ještě větší, pokud by nepotřebovala fosilní paliva. Zelená proměna hromadné dopravy však naráží na finanční překážky či nevoli občanů.
Dosažení klimatické neutrality EU se neobejde bez soukromých zdrojů, i proto je finanční sektor klíčovou součástí přechodu k zelené ekonomice. Ačkoliv banky v posledních letech berou dopad investic na životní prostředí stále více v úvahu, nadále financují i „špinavé“ aktivity. Může to změnit nová evropská taxonomie?
