Velká část, bohužel velmi smutných, událostí minulý týden přicházela z Německa. Stranou však nezůstává ani Turecko, které se po nepovedeném pokusu o převrat mění k nepoznání. Co dalšího zažila Evropa v minulých sedmi dnech?
Česká europoslankyně Martina Dlabajová vedla ve dnech 18. – 20. července kontrolní misi Výboru pro rozpočtovou…
Jestli chce Česko dohánět bohatší země EU, bude muset mimo jiné zapracovat na své dopravní infrastruktuře a dalších oblastech pro investice. Těm v současné době brání například složitá povolovací řízení. Přijetí novely stavebního zákona, která by to mohla zajistit, se přitom oddaluje. Výjimečné jsou i české problémy s procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA.
Evropští poslanci dnes kolem poledne schválili udělení rozpočtového absolutoria Evropské komisi. Přihlásili se tak k novému přístupu k rozpočtu EU, který se opírá o flexibilitu, lepší zaměření na výsledky a v neposlední řadě i na lepší kontrolu a nižší počet priorit.
Europoslanci ve výboru pro rozpočtovou kontrolu budou dnes v Bruselu posuzovat, jak se Evropské komisi dařilo hospodařit s rozpočtem EU v minulých letech. Bez ohledu na to, jak to celé dopadne: jak proces udělování rozpočtového absolutoria, který probíhá v unijních institucích, vlastně vypadá? Jaká je role Evropského parlamentu? Existuje nějaká paralela na národní úrovni?
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Čerpání peněz z evropského rozpočtu doprovázejí rok co rok opakující se chyby. V mnoha případech za ně mohou členské státy, které za dohledu Komise spravují téměř 80 % finančních prostředků EU. Jejich zodpovědnost za řešení problémů by proto měla být větší. Na včerejším jednání výboru pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na to upozornili i někteří čeští europoslanci.
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.
„Z dlouhodobého hlediska vidím zejména pro země využívající kohezní politiku velkou příležitost ke zvýšení efektivity strukturálních fondů,“ říká výkonný ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer o propojování financí z tohoto nového fondu a již existujících evropských nástrojů. EurActiv s ním mluvil také o dalších aspektech Investičního plánu pro Evropu, jehož základ EFSI tvoří.
Aby mohla EU fungovat a realizovat v členských státech důležité projekty zaměřené například na podporu ekonomiky, zajištění udržitelného růstu či posílení bezpečnosti, jsou k tomu zapotřebí finanční prostředky. Ty EU čerpá ze společného rozpočtu. Jak ale rozpočet vzniká a jak probíhá jeho kontrola?
„Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu,“ říká v rozhovoru pro EurActiv ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Kateřina Dostálová. Nejistota, která panuje v českém právním prostředí, může mít dokonce za následek to, že potenciální příjemce dotací z EU od podání žádosti odradí.
Česká republika by měla do dvou týdnů začít čerpat peníze z Fondu solidarity EU. Necelých 16 milionů eur (zhruba 412 milionů korun) bude sloužit na likvidaci škod způsobených červnovými povodněmi. Svým podpisem to včera stvrdil ministr financí Andrej Babiš.
CEBRE – Česká podnikatelské reprezentace při EU uspořádala ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz v průběhu září a října letošního roku průzkum, jehož cílem bylo zmapovat znalosti a zkušenosti českých firem s fondy a programy Evropské unie jakož i názory na jejich budoucí podobu.
Evropská komise pozvolna konkretizuje obraz priorit, které by měly být rozhodujícím způsobem respektovány těmi řešiteli projektů, kteří se budou v období let 2007 – 2013 ucházet o podporu z fondů EU. Na počátku prázdninového období vyhlášený Strategický rámec Společenství v oblasti kohezní politiky na období 2007 – 2013 již nabízí poměrně velmi konkrétní představu o tom, na jaké oblasti bude Evropská komise klást prioritní důraz při uvolňování peněz ze společného rozpočtu Unie.
Příspěvek „Zhodnocení absorpční kapacity v českých regionech“ je součástí sborníku z konference „Budoucnost strukturální politiky Evropské unie“, kterou na podzim 2004 v Praze uspořádal Institut pro strukturální politiku (IREAS). Zabývá se problematikou čerpání finančních prostředků z fondů a připraveností České republiky. Pozornost je věnována také podobě strukturálních fondů v programovém období 2007 – 2013.
Autorka v analýze výstižně popisuje současné postavení Výboru regionů mezi institucemi Evropské unie. Upozorňuje na poměrně malé pravomoci výboru, takže je spíše nákladným diskusním klubem než efektivním poradním orgánem.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
Motto: „Mnoho obyčejných lidí, kteří bydlí v malých obcích podél hranic a dělají malé věci, mohou změnit tvář světa.“
Říká se, že hranice jsou jizvy dějin, které přinášejí hraničním regionům převážně zřetelné nevýhody. Hraniční regiony trpí historickými důsledky své periferní polohy a z toho vyplývající izolací. Přeshraniční spolupráce má pomoct tyto nevýhody vyrovnávat a zlepšovat životní podmínky.
